Hraje Novozélanďana, který se k stáru na motocyklovém veteránu z roku 1920 vydal závodit na solném jezeře v Utahu.
Původní název pozoruhodného snímku zní v překladu Nejrychlejší indián světa. Právě motocykl značky Indian Scout totiž Burt Munro čtyřicet let podomácku upravoval a vylepšoval, aby s ním už jako nemocný penzista, jen s pár dolary z místní sbírky a s léky na srdce, poprvé v životě vyrazil přes půl světa do neznámé Ameriky.
Jel za svým klukovským snem - překonat světový rychlostní rekord na proslulých solných pláních v Bonneville. Nejdřív se mu smáli, pak jej uctívali, teď se dočkal filmového životopisu.
Rozplakal děti
A díky jeho režisérovi Rogeru Donaldsonovi, tvůrci snímků Bounty, Koktejl či Test, přivítalo novozélandské město Invercargill pro změnu legendu světového filmu. Hercovo jméno teď dokonce nese tamní umělecká škola, jejíhož otevření se Anthony Hopkins během vzniku filmu zúčastnil.
Jednou se přišli na natáčení podívat i potomci skutečného Burta Munroa. Režisér pak zpětně vyprávěl, že Hopkins měl zrovna obzvláště vydařený „burtovský“ den - v každém případě působil tak věrně, že se závodníkovy děti rozplakaly.
„Za pět minut na motorce řítící se plání zažiješ víc než někteří lidé za celý život,“ vykládá hrdina snímku malému chlapci ze sousedství. Zběsilá jízda po slané bílé rovině je však teprve vyvrcholením pouti, kterou Munro alias Hopkins absolvuje: na lodi si cestu odpracuje jako kuchař a Státy brázdí otlučeným autem se zastávkami, na nichž si svou umanutostí získává nové přátele.
Road movie na plátně se postupně přenesla v úspěšné festivalové tažení: snímek objel přehlídky od Toronta přes Sao Paulo, Rio de Janeiro či Mexiko až po Saint Tropez.
Rozumím šílencům
Milovníky rychlých kol všude zajímaly technické podrobnosti -třeba skutečnost, že se před kamerou vystřídaly čtyři motorky, z toho dvě repliky modelu Indian Scout, které sloužily ke snímání detailů, a dvě verze značky Ducatis pro natáčení jízd.
Ostatní diváky však uchvátil hlavně Anthony Hopkins, zcela jiný než v předešlých rolích. Má nesčetně tváří.
Je to zdrženlivý Brit, byť už šest let má i americké občanství, klavírní virtuos, malíř a příbuzný básníka Williama Butlera Yeatse, představitel dvou amerických prezidentů - Richarda Nixona v Nixonovi a Johna Quincyho Adamse v díle Amistad - ale také oscarový kanibal Hannibal Lecter, jenž tvrdí: „Netvory umím hrát dobře. Rozumím jim. Chápu šílence.“
Že Hopkins končí? Zatím opravdu ne
V příběhu V zajetí rychlosti však nahradil šílenství klukovskou posedlostí. Od té doby natočil další tři filmy a dva připravuje, i když se po Novém roce nechal slyšet, že s hraním skončí.
Tehdy byl nespokojen se svým divadelním králem Learem - nicméně právě dalšího krále si zahrál v Zemeckisově dokončovaném snímku podle stejnojmenného dávného eposu Beowulf.
Ten přijde do zámořských kin na podzim podobně jako film o atentátu na Roberta Kennedyho Bobby, v němž má Hopkins hlavní roli Johna Caseyho; v thrilleru Zlomenina zase ztvárnil muže, jenž se pokouší zabít svoji manželku. Nyní herec hodlá podle vlastního scénáře režírovat film Slipistream a počítají s ním do „parťácké“ komedie po boku Morgana Freemana.
