Ve skutečnosti je to černá, neuctivá (pro někoho možná i šokující) komedie o malém sobeckém rozvodovém rozkolu, který jako by zastínil ten velký, národní. Joyce, vyčerpaná matka dvou dětí, potřebuje nenáviděného Marshalla vyhnat z bytu, ale ten nemá peníze, aby si platil nový.
Světová tragédie je na chvilku oba rozzáří: manžel pracuje v 86. patře jižní věže a manželka má sedět v letu číslo 93. Ale jak už to tak v komediích bývá, ti, kteří by měli zemřít, k oboustrannému zklamání přežijí a pokračují v sérii finančních tahanic, právnických přestřelek, odposlouchávacích zařízení a nesklopených záchodových prkének.
Vymknuta z kloubů doba šílí
Ale přece to není úplně přesné. Kalfusovi nejde jen o válku Roseových s teroristickou kulisou. Osobní a americké zájmy propojuje tak těsně, že jsou si vzájemnou příčinou, následkem i metaforou. Stejně jako americká společnost a investiční fondy prochází i manželství Joyce s Marshallem na přelomu dvou tisíciletí několika fázemi. Opojnou euforii nepozorovaně vystřídala stagnace, až přišel velký třesk.
Po totálním chaosu následovalo umrtvení, návrat k řádu a závěrečná katarze. Původní lehký tón těžkne, Amerika stejně jako manželství se vymkla z kloubů, ztrácí zábrany i ohledy, vstupuje do "bitevního pole". Tedy kolbiště nepochopených potřeb, vlastních důvodů a skrytých historií, kde každý "pracuje na svém přežití" a honí imaginární nepřátele. Což chvílemi připomíná pesimistický, odosobněný pohled na lidstvo známého francouzského autora Michela Houellebecqa.
A podobně jako u něj jsou ty nejkrutější scény vlastně nejzábavnější: Marshall se vetře na předmanželskou rozlučku židovského známého s cílem totálně ji rozvrátit, přičemž dialogy, v nichž do líčení své záchrany z WTC jakoby nic zamontuje situaci v Izraeli, patří k nejpovedenějším z celé knihy. Nemluvě o následné krádeži nenahraditelného svatebního baldachýnu.
Rozpaky nad závěrem
Je to osvěžující kniha, která přes všechnu drzost a výsměch nezpochybňuje lidské utrpení a ani příliš neideologizuje: prodlévá u síly afghánských tradic a rodových pout, ale přiznává dojetí nad pádem iráckého diktátora, s porozuměním naslouchá evropským skeptikům, ale v další větě jim dá lehkou ťafku. Autor příjemně proměňuje úhly pohledu včetně toho dětského a čtenáři si jistě povšimnou tří českých konotací Prahy, Havla a "sametové okupace" (Iráku).
Více či méně zaobalených komentářů, úvah a příkladů ze zahraniční a domácí politiky však začíná být zejména v poslední třetině knihy příliš, teze o "světě plném zaslepeného materialismu, bezbožnosti, nízkosti a rozvodovosti" výrazněji trčí. To, co začalo jako nečekaně soukromé, končí jako rozlezle veřejné a závěr s alternativní historií, který měl být pravděpodobně stejně provokativní jako začátek, vyznívá poněkud rozpačitě. Ale proč si nepomoci hrdinčinou výčitkou: "Ty nikdy nic nedotáhneš do konce. To je přesně tvůj problém."
KEN KALFUS: Americký problém
Přeložil Richard Olehla. Odeon, 224 stran, doporučená cena 229 korun, vyjde 11. září
Hodnocení MF DNES: 70%
