Redakce časopisu Architekt, která stojí za celým projektem, oslovila v polovině srp na 1999 několik kritiků a odborníků, a na základě jejich výběru se rozhodla uspořádat výstavu. Jedna žena a deset mužů mohlo zvolit jakékoliv dílo, zcela dle vlastního uvážení. Tedy i díla dosud nikde nepublikovaná. Každý zaslal svých deset tipů, ale vzhledem k občasné shodě tvoří výslednou kolekci zhruba 60 prezentací.
Kteří kritice hodnotili | |
Vladimír Czumalo | Pavel Halík |
Josef Holeček | Jiří T. Kotalík |
Petr Kratochvíl | Zdeněk Lukeš |
Marie Platovská | Marek Pokorný |
Jan Sedlák | Vladimír Šlapeta |
Rostislav Švácha |
Vernisáže putovní výstavy se kromě šéfredaktora časopisu Architekt, Jiřího Horského, zúčastnil také dr. Král, zastupující ministra Císaře, a Josef Kroutvor, známý spisovatel a esejista. Ten si také postěžoval na nedostatečný rozvoj české architektury a zdůraznil, že nápad ani snaha sami o sobě nestačí. “Na této výstavě musíme očekávat kritické poznámky, není to oslava úspěchu,” dodal Kroutvor.
Architektura a Zuzana Navarová (zpěvačka, textařka)
Rozveseluje mě Tančící dům v Praze na nábřeží a naopak rozteskňuje pohled na rozpadající se Šlechtovku ve Stromovce. Pokud však chci vidět něco opravdu krásného, pak se jdu podívat na elektrárnu a muzeum v Hradci Králové. To ovšem nedělám jen posledních deset let, nýbrž celý život.
Architektura a Jaromil Jireš (režisér)
V Praze pokládám za inspirativní signál Tančící dům a potěšila mne náhodou v televizi zahlédnutá iniciativa zřetelně autorských sakrálních novostaveb v Chuchelné u Opavy a v Hněvošicích. Záporně vnímám specificky české novostavby “tunelů”. Z manažerů bank a fondů se stali nejschopnější barbarové století a Česká republika získala tu čest, že obohatila světový finančnický slovník o pojem “tunelisation”.
Architektura a Daniela Fischerová (spisovatelka)
Jen laická poznámka na okraj: na architekturu se poslední době nejraději dívám zavřenýma očima. Nevidím gotiku, vidím graffiti. Nevidím výboje současné stavitelské fantazie, vidím graffiti. Vidím nejhorší tváře svobody a tolerance: totiž bezmoc a lhostejnost.
Architektura a Fero Fenič (režisér a producent)
Jediné, co mne laika, který dění v architektuře sleduje jen z povzdálí, oslovilo v posledních letech u nás, je Tančící dům na Rašínově nábřeží v Praze. Je to stavba, na které neustále něco nového objevuji a kterou, když kolem projíždím, nemohu minout bez toho, abych se na ni znovu a znovu nepodíval. Jiná stavba moderní architektury v Praze ve mně obdobný pocit nevyvolává.
1989 - 1999 - Deset let svobodné tvorby. |
Skici pro dům na místě tančícího domu. |
Kaple Panny Marie-Královny v Jestřebí, autor Ladislav Kuba. |
Tančící dům - administrativní budova Nationale-Nederlanden. |
Správní centrum a sklad Jihomoravské plynárenské v Brně (autoři Jaromír Černý, Karel Tuza, Petr Uhlíř, Ateliér a Plus). |
Office centre Vinohrady (od A.D.N.S.) |
Věž pro vědeckého pracovníka, přístavba k rekreační chalupě v Košíku (autorka Alena Šrámková). |