Jo Nesbø (1960), norský spisovatel a muzikant, dnes asi největší literární skandinávská celebrita, napsal svou první knihu v roce 1997. Stvořil v ní postavu detektiva Harryho Holea, který se však téměř po celý příběh jmenuje Holy. Netopýr se odehrává v Austrálii a norskému kriminalistovi, který přijíždí do Sydney pomoci s vyšetřováním vraždy mladé Norky, připadá přijatelnější, když mu místní kolegové poangličtí jméno na Holy (svatý) než na Hole (díra).
Harry je totiž už od svých literárních plenek ironik. A alkoholik. Netopýra (pod názvem Netopýří muž) vydala česky poprvé Moba v roce 2008. Zapadl. Možná kvůli překladu, který čerpal z německé verze knihy, a nikoli z norského originálu. Možná kvůli graficky nevydařené obálce. Nebo kvůli mizivé propagaci. Asi kvůli kombinaci všech těchto faktorů si ho přečetlo pár milovníků detektivek a žádné nadšené objevení Nesbøho se nekonalo.
Světový úspěch
To přišlo až v roce 2010 díky nakladatelství Kniha Zlín. Jeho šéf Marek Turňa pobýval v Londýně, zašel do knihkupectví, začetl se do jedné z novinek a už ji neodložil. Okamžitě se pustil do vyjednávání práv na překlad, kniha vyšla před dvěma lety. Šlo o detektivku Nemesis, tedy v pořadí čtvrtý Holeův případ.
Nejen detektivkyJo Nesbø není jen autorem řady detektivek. Podle jeho románu Lovci hlav byl předloni natočen thriller. Zfilmován bude i jeho nejnovější román Syn. A píše i knihy pro děti, ve středu vyjde v češtině třetí díl příběhů o podivínském Doktoru Proktorovi, nazvaný Doktor Proktor a konec světa, možná. Zatímco práva na knihy pro dospělé má Kniha Zlín, dětské koupilo brněnské nakladatelství Jota. |
I v Česku měla úspěch – stejně jako v dalších 140 zemích světa. Kniha Zlín teď holeovky vydává ve dvou paralelních řadách – dokončuje sérii od Nemesis dál (tedy Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Levhart, Přízrak a Policie, vše po zhruba půl roce až do roku 2015) a zároveň Netopýrem zahajuje vydávání prvních případů (zbývají ještě Švábi a Červenka).
Netopýr má už všechno, pro co čtenáři Harryho Holea milují. „Připadá mi, že autor chtěl být v prvních dílech světový, Netopýr se odehrává v Austrálii, Švábi v Thajsku. A až později zjistil, že Oslo je také dobrá kulisa, možná dokonce zajímavější,“ poznamenává Nesbøho překladatelka z norštiny Kateřina Krištůfková.
A i když zrovna pracuje na překladu Švábů, Netopýra má v živé paměti: „Je na něm nepatrně poznat, že autor nemá všechno ještě dokonale propracované, také styl nemá stoprocentně vytříbený, ale zase tu není tolik brutality, děj je přímočařejší a příběh není tak složitý. Rozhodně je to kvalitní čtení, byť se nedá srovnávat například s posledními díly.“
Jo Nesbo při autogramiádě v Praze
I v Netopýrovi se Nesbø představuje jako milovník dobré muziky a filmové klasiky, obojí často zmiňuje v ději. A i tady rozvíjí jakési boční téma, které souvisí s prostředím, nebo dokonce s případem, ale dokázalo by udržet pozornost samo o sobě jako hlavní motiv románu bez detektivní zápletky – v Austrálii samozřejmě problém původních obyvatel. Ve Spasiteli to bude konflikt v bývalé Jugoslávii a jeho důsledky, v Pentagramu problém korupce u policie.
První sklenička
Sám Harry se od prvních stránek příliš neproměňuje, kdo doufal, že s ním prožije první tahy s whisky či bourbonem, má smůlu. O tom, jak se stal alkoholikem, Harry v Netopýrovi sice vypráví, ale jako o staré záležitosti.
„Od začátku je to svérázný, tvrdohlavý a nesnesitelný alkoholik, ale zároveň dobrý kriminalista. Snad jen jak stárne a získává více zkušeností, stává se čím dál tím osobitějším a také sarkastičtějším a je ještě méně ochotný podvolovat se autoritám,“ říká překladatelka. Za každých okolností si stojí za svým bez ohledu na následky – v tom je nepoučitelný. „Autor je na Harryho někdy příliš tvrdý tím, jak kruté osudy mu vždycky přichystá,“ dodává Krištůfková.
Jo Nesbo při autogramiádě v Praze
Nesbø umí, na rozdíl od řady svých detektivních kolegů, pracovat s ironií a humorem. A není typicky skandinávský, spíš má blízko k anglofonní tradici. „I když jeden typický skandinávský rys u něj nechybí – tedy sociální kritika,“ míní překladatelka. A Nesbø se stal i norskou celebritou, jeho hlas je nejcitovanější v místních anketách, a nejde jen o kulturní rubriku. Třeba byl jako jeden z prvních požádán o vyjádření k Breivikovým útokům.
V Česku je Nesbø ještě v něčem výjimečný, tedy kromě toho, že se jeho knih už prodává druhá stovka tisíc výtisků. Právě s ním je spojován nástup e-knih. Ne že by před ním nebyly, ale díky marketingové kampani nakladatele se všechny Nesbøho knihy drží na předních příčkách prodejů e-knih prakticky od chvíle, co Svaz českých knihkupců a nakladatelů elektronické knihy sleduje. Nejprve vedl Spasitel, okamžitě po vydání převzal štafetu Sněhulák. A zatímco u jakýchkoli jiných e-knih se rekordy ve stažení počítají ve stovkách, u Nesbøho jde o tisíce.
