z komiksu Lajka

z komiksu Lajka | foto: BB/art

Neposlal bych psa na smrt, tvrdí autor komiksu o Lajce

Britského autora Nicka Abadzise inspiroval pes. Ne ledajaký – první živý tvor ve vesmíru, fena Lajka. Komiks nazvaný Lajka získal loni Eisnerovu cenu za nejlepší grafický román pro mládež. České vydání autor uvedl na začátku listopadu na přehlídce KomiksFEST!

Takřka to vypadá, jako byste svým komiksem chtěl spustit další studenou válku?
S tímhle? Ne, rozhodně ne a ani jsem neměl žádné politické ambice. Už dlouho jsem plánoval grafický román o Sovětském svazu a jeho vesmírném programu. Zatímco každý na Západě ví o americkém muži na Měsíci a americkém vesmírném programu, existují tu hrdinové sovětského vesmírného programu, kteří jsou skoro neznámí.

Nick Abadzis (autoportrét)Při práci na Lajce jste se byl podívat i v Moskvě. Jak na vás zapůsobila?
Byl jsem tam dohromady pět dní, abych nasál atmosféru a obhlédl malé detaily, které by příběh vhodně doplnily. Chtěl jsem vidět ruské lidi, třeba jak nakupují na trhu. Mají velké bulváry, skoro jako v Paříži, a v parcích legrační odpadkové koše. Tyto a další drobnosti jsem zahrnul do Lajky. Bylo napínavé se do Moskvy podívat, ale nechtěl bych v ní žít. Získal jsem dojem, že v Rusku pořád není svoboda. Na druhou stranu mě příjemně překvapilo, jak vysokou mají úroveň tištěného slova, protože miluji knihy a vše okolo nich.

Vyšel váš komiks v Rusku?
Ne. Bylo mi řečeno, že Rusy komiks příliš nebere, že tam toto médium nemá žádnou historii. Když jsem byl v Moskvě, zkoušel jsem v knihkupectví sehnat nějaký komiks, ale skutečně nic neměli. Je tu ale prý nezávislá scéna, mladí komiksy dělají – jako samizdat.

z komiksu Lajka

V Lajce to vypadá, jako byste ženy a muže rozděloval: ambiciózní muži dobývají vesmír a ženy se starají o psy...
Tohle je poněkud zjednodušený výklad. Pracoval jsem velice tvrdě na tom, abych uvedl všechny pohledy na věc a nedělal žádné závěry. Jsou to dějiny. Můžou se mi nelíbit, ale nemůžu s nimi nic udělat. Já bych to třeba nikdy neudělal: neposlal bych do vesmíru psa na smrt.

Jaký máte názor na inženýra Sergeje Koroljova, který Lajku na smrt poslal?
Ukazuji Koroljova, který stál za sovětským vesmírným programem, jako člověka zcela oddaného své vizi dostat psa, a potom i člověka, na Měsíc. Udělal by pro to cokoli. Otázkou je, jestli by byl schopný poslat na smrt i člověka. Když Koroljov zemřel, ztratil sovětský vesmírný program tah dopředu. To on dokázal spojit sovětské instituce a ještě z toho udělat globální šarádu. Američané měli víc peněz i lidí, a přece zůstali pozadu. To je neuvěřitelné!
Byla to skutečně síla vůle. Kdo ví, jaké by bylo 20. století bez Koroljova. Byl to hybatel, jeden z nejvýznamnějších lidí 20. století – bez něj by těžko existovaly dnes samozřejmé věci jako mobilní telefony, satelity s padesáti kanály. Žili bychom možná v jiném světě, technologicky ne tak vyvinutém. Otázka je, zda to byl dobrý, nebo špatný vývoj.

z komiksu Lajka

Ve vesmíru už byl pes i člověk. Co bude dál?
Podle mne by bylo zajímavé vyzkoumat, jak postavit levné vesmírné plavidlo, které by lidi do vesmíru a zpět dopravovalo levně jako letadlo. Lidé v budoucnu pocestují hlavně na asteroidy. Možná bude průkopníkem takového létání Čína, která je teď ekonomicky nejprůbojnější zemí. Možná se ale do vesmíru dřív katapultujeme vlastní vinou. Je tu mnoho problémů, které neřešíme. Daly by se řešit, kdyby existovala silná politická vůle. Lidstvo se však neřídí politickou vůlí, ale ekonomickými zájmy.