Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vytrvalé čekání na Gérarda Depardieu skončilo polibkem

  10:55aktualizováno  10:55
Nejznámější francouzský herec Gérard Depardieu, obr se zvláštním šarmem, pro mě bude mít navždycky jedno přízvisko: nepolapitelný.

Gerard Depardieu na festivalu v Locarnu, kde převzal čestnou cenu společně s vdovou po režiséru Maurcicovi Pialatovi. | foto: Reuters

Depardieu je v Česku častým hostem, ale rozhovory při natáčení příliš nerozdává, s fanoušky se nefotografuje, podepisuje se krajně nerad. Když dostaneme od české produkce zprávu, že herec svolil k jednomu interview, jde o nabídku, která se neodmítá. Ale, jak se ukáže, nebude to tak lehké.

Termín schůzky se posouvá a jako první padá večerní setkání v hotelu. Mám se radši dostavit přímo na místo natáčení historického filmu Muž, který se směje, toho času v Milovicích. Opuštěné prostory někdejšího vojenského pásma se filmařům hodí. Jsou tu od okolního světa odříznutá, opuštěná zákoutí, kde může štáb bez zvědavců natáčet v holé krajině putování komedianta Ursuse (Gérard Depardieu), který táhne krajem svou káru a stará se o dvě děti, jichž se ujal.

Každou sobotu

Gérard Depardieu přijíždí na natáčení v chotěšovském klášteře. Vyfotografovat ho není jednoduché. Cestuje většinou v utajení a o pozornost médií příliš nestojí.

Rozhovor s hercem Gérardem Depardieu najdete v sobotním vydání magazínu Víkend DNES.

Toho rána hrají Milovice neutěšenou pustinu příkladně. Je zataženo a lezavo. Herci v šedohnědých hadrech skoro splývají se suchou zimní travou, ocelovým nebem a pahýly stromů. Počasí nesignalizuje předjaří, ale spíš konec listopadu. Štáb je vymrzlý a skleslý.

Nejsem stroj!

Bezprostředně po příjezdu mě informují, že Depardieu nemá náladu. Je nevyspalý, podrážděný a spěchá, aby byl co nejrychleji v hotelu. To nevypadá dobře. V tom se na příjezdové cestě vynoří černý mercedes, Depardieuův osobní vůz. Má chvíle přichází. Anebo ne? Herec rovnou zamíří do svého červeného autobusu, a jak se vzápětí dozvím, na dnešní interview ho ke všemu nikdo předem neupozornil. Jeho osobní asistent, kulatý mužík s knírkem a prsteny na rukou zvaný Nounours, odmítá jít se Gérarda na rozhovor zeptat. Kolem nabručeného obra se všichni pohybují po špičkách.

Nakonec mu zprávu o mé přítomnosti nese hlavní francouzský producent. Depardieu se objeví na schůdkách autobusu. "Mám teplotu, v noci jsem nespal," oznamuje nám rozzlobeně. Producent do herce francouzsky hučí, ale Depardieu rázně anglicky opáčí: "Nejsem stroj!" A zmizí v útrobách vozidla. Česká osádka mě utěšuje - mám prý půlhodinku počkat, hvězda možná změní názor.

V mezidobí mě domácí producent Michal Přikryl baví povzbudivou historkou o tom, jak před několika dny v Chotěšově Depardieu ujel novinářům, které si sám pozval z Francie, a zanechal je na Plzeňsku zcela bezradné a bezprizorné.

Come tomorrow, darling

Za chvíli je jasné, že vyjdu naprázdno. Gérard Depardieu vychází z karavanu a míří rovnou do vozu. Nechá otevřená dvířka a pokývne na mě. "Není to nic proti vám. Come tommorow, darling," vezme mě kolem ramen a štípne mě přátelsky do tváře. "Zítra máme celý den," dodá. Pak odjíždí.

Gérard Depardieu na natáčení v klášteře v Chotěšově na jižním Plzeňsku.

Gérard Depardieu na natáčení v klášteře v Chotěšově na jižním Plzeňsku.

Beru jej tedy za slovo a druhý den mě zastihuje opět na place, tentokrát na ploše letiště v Milovicích. Svítí slunce a štáb mě vítá jako starou známou. Náš vztah se má ještě utužit: kdekdo ke mně v průběhu dne prohodí povzbudivé Tak co? nebo Už? Protože na těch vytoužených patnáct minut si ještě počkám. Depardieu buď natáčí, nebo mizí ve svém buse a spí. Alespoň bude mít lepší náladu, utěšuju se, když číhám u jeho auta jako němá připomínka včerejšího slibu.

A mám dostatek času prohlédnout si všechno kolem. Samotné natáčení velké
povyražení neskýtá. Shluk lidí s kamerami, světly a jinými proprietami vždy dočista oblehne maringotku, v níž a kolem níž se dnešní závěry odehrávají. Smím se dívat jen zdálky, takže slova neslyším, ale pozoruji, jaké podivuhodné proměny
dokáže s herci kamera.

Škoda, bez fotografů

Mimo záběr sedí Depardieu takřka bez pohybu na židli jako schlíplá obří loutka, ale pod okem kamery ožívá. Napřimuje se, tvář nabývá živého výrazu, hlas je náhle tak zvučný, že zaslechnu útržky proslovu, který vede k partě komparzistů. Ale i tak - jaký kontrast k dětským představitelům Ursusových chráněnců, kteří mimo plac takřka nepřetržitě dovádějí na sluníčku. Pak herce terénní mercedes opět popoveze pár set metrů k jeho karavanu a asistentka na mě konečně povzbudivě mrkne.

Carla Bruniová-Sarkozyová, Gerard Depardieu a Nicolas Sarkozy během

Carla Bruniová-Sarkozyová, Gerard Depardieu a Nicolas Sarkozy během prezidentské kampaně (11. března 2012)

Jaké je nakonec naše setkání? Překvapivě srdečné, byť je na herci patrná únava a během rozhovoru posmrkává a stěžuje si na nachlazení, které ho dlouhodobě paralyzuje. Ale na úvod hned zaobdivuje a znalecky mezi prsty zamne mou kašmírovou šálu. Upřímně potěšen vypadá i z dárku, lahve vína.

Rozhovor s mezinárodní francouzskou hvězdou je nakonec zážitek. Jen škoda, že ten závěrečný polibek neměl kdo vyfotografovat...







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.