Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není vejce jako vejce: v těch od Fabergého je místo žloutku zlato

  11:21aktualizováno  11:21
Velikonoce a kraslice patří k sobě. Před více než sto lety se v Rusku zrodila vajíčka, ze kterých dodnes přechází zrak. Na dvoře ruského cara Alexandra III. ale nežily slepice, které snášely zlatá vejce. Zato tam žil a pracoval dvorní zlatník, jehož práce nemá nejen v carském Rusku, ale ani jinde ve světě obdoby. Jmenoval se Carl Fabergé.

Toto vejce od Fabergého měl ve své sbírce řecký král Jiří I. (1863–1913) | foto: Profimedia.cz

Na dvoře ruského cara Alexandra III. samozřejmě nežily slepice, které snášely zlatá vejce. Zato tam žil a pracoval dvorní zlatník, jehož práce nemá nejen v carském Rusku, ale ani jinde ve světě obdoby. Jmenoval se Carl Fabergé.

Vejce svou nádherou a zdobením připomíná trůn – i na něm se objevují portréty členů carské rodiny.Firmu převzal po otci, na carský dvůr nastoupil jako klenotník v roce 1885 a hned v tom roce vyrobil své první slavné velikonoční vejce. Nebylo ledajaké - bylo vytvořené z bílého smaltu, opatřené korunkou z diamantů, poseté rubínovými růžemi a ukrývalo miniaturní slepičku sedící na vejcích. Car Alexandr III. ho daroval carevně Marii Fjodorovně k Velikonocům a zahájil tak tradici.

Každý rok pak Fabergé vyráběl velikonoční vejce ze zlata a drahých kamenů, každý rok do něj ukrýval maličké překvapení a věnoval ho carské rodině.

Po Alexandrově smrti vyráběla Fabergého firma hned dvě velikonoční vejce: jedno dál dostávala carevna, nosil jí ho Fabergé osobně a předával jí ho jménem jejího syna Mikuláše II., druhé patřilo Mikulášově ženě Alexandře Fjodorovně.

Rozkvět a pád jedné firmy

Carl Fabergé, po matce Francouz, po otci Rus narozený v Petrohradě, byl nejenom vynikající zlatník a klenotník, ale i výjimečný obchodník. Firmu založil jeho otec v roce 1842 se sídlem na Zlatnické třídě v centru Moskvy.

Jeho syn Carl dostal vzdělání v Rusku i za hranicemi, v roce 1864 se k otcově firmě přidal a o osm let později převzal její vedení. Za něj firma vzkvétala, byl to on, kdo byl schopný najmout ty nejlepší zlatníky a přesvědčit je, že lidské ruce dokážou vyrobit i na první pohled nemožné.

Fabergého vejce patří k žádaným klenotům na výstavách – toto zavítalo do španělské Guadalajary.

Fabergého vejce patří k žádaným klenotům na výstavách – toto zavítalo do španělské Guadalajary.

Fabergého hlavní zlatník Michail Perchin tak v roce 1897 vyrobil korunovační vejce pro cara Mikuláše II., zlaté a dvanáct centimetrů vysoké s mřížovanou strukturou skořápky, kde v každém z průsečíků mřížoví seděl jeden carský orel s diamantem mezi křídly. Na vrcholu vejce byl zasazen monogram carevny Alexandry vyvedený z diamantů a rubínů. Na dně vejce byl v diamantu vyryt letopočet 1897. Uvnitř vejce schoval autor miniaturní devíticentimetrovou věrnou křišťálovou repliku královského kočáru vystlanou sametem.

Perchin a Fabergé vejce vyráběli patnáct měsíců. Mikuláš je daroval své ženě u příležitosti třetího výročí své korunovace a zároveň k jejímu druhému porodu. Carský pár si přál syna, narodila se však opět dcera.

Perchin, který byl nejen hlavním Fabergého mistrem zlatníkem a poté i jeho podnikatelským partnerem, zemřel v roce 1903. Nedožil se tak ani dalšího rozkvětu Fabergého firmy, která v roce 1916 spravovala jmění přes tři miliony rublů a zaměstnávala v moskevských, oděských, kyjevských a petrohradských dílnách svých poboček přes pět set zlatníků, ale ani jejího pádu.

Pohanská tradice

Vejce je symbolem života, plodnosti a zrození - tak je pojímaly pohanské kultury (Peršané, Keltové, Římané) - a jako symbol vzkříšení je přejalo i křesťanství.

První barvená vajíčka se objevila v 18. století v Evropě. Často bývala obarvena načerveno, aby tak připomínala prolitou Kristovu krev. Zlatá a drahokamy zdobená vejce přišla na svět za renesance na královských dvorech. Poměrně nová jsou vejce čokoládová, objevila se až na konci 19. století.

Darování vajec se datuje do raného středověku - údajně proto, že církev zakázala jíst vejce během půstu, takže po jeho skončení si je lidé navzájem dávali, aby se jich zbavili.

Po Velké říjnové revoluci bylo obrovské Fabergého zlatnictví a klenotnictví zestátněno a zlatníkova rodina utekla posledním diplomatickým vlakem do Rigy, odkud se dostala přes Německo do Švýcarska.

Fabergé se nikdy nevzpamatoval z křivdy, kterou na něm bolševická revoluce spáchala, zemřel v roce 1920 v Lausanne. Pohřben je v Cannes v hrobce své matky. Za svého života vyrobil Fabergé a jeho dílny téměř dvě stě tisíc klenotů, mezi těmi nejcennějšími nejsou jen jeho vejce, ale i klasické šperky, hodiny, šperkovnice, svaté předměty či sošky.

Z Fabergého vajec se jich dodnes dochovalo sedmapadesát - Fabergého dílny jich vyrobily celkem pětašedesát, osm z nich zmizelo a historikům se prozatím nepodařilo je vypátrat. Existují přitom nejenom velikonoční vejce, Fabergé je později vyráběl i mimo jarní příležitost jako připomenutí důležitých carských či dvorských událostí. Devět vajec koupil v roce 2004 v londýnské aukci ruský podnikatel Viktor Vekselsberg do své soukromé sbírky, dalších deset má ve vlastnictví moskevská kremelská zbrojnice.

Fabergého vejce získala i britská královská rodina, švédský i monacký král, pět z nich vlastní muzeum v americké Virginii a jedno získal za svého života dokonce i Michael Jackson.

Takzvané Rotschildovo vejce bylo v roce 2007 prodáno v dražbě za devět milionů liber. Žádné nevyneslo víc.

Takzvané Rotschildovo vejce bylo v roce 2007 prodáno v dražbě za devět milionů liber. Žádné nevyneslo víc.

Vejce se zabudovanými hodinami zvané Rothschildovo, které v roce 1905 vyrobil Fabergé pro sběratelku Beatrice Rothschildovou, bylo v roce 2007 prodáno za téměř devět milionů liber (asi 350 milionů korun). Z vajíčka každou hodinu vykoukne malý kohout, čtyřikrát zatřepe křídly, zakokrhá a třikrát kývne hlavou. Rothschildovo vejce se tak stalo nejenom nejdražšími hodinami světa, ale i nejdražším Fabergého vyraženým kouskem. Fabergé však porazil zase jen Fabergého - v roce 2002 totiž vznikl původní rekord, za jeho Zimní vejce z roku 1913 zaplatil neznámý sběratel 9,6 milionu dolarů (asi 260 milionů korun).

Zimní vejce bylo vyrobeno z vybroušeného průsvitného křišťálu, zevnitř ho zdobila rytina ve stylu ledových krystalů, vnější stranu pokrývala platina a růžové diamanty. Bylo usazeno na oddělitelném křišťálovém podstavci. Uvnitř skrývalo koš jarních květin, z nichž každá je vyřezána z jediného kusu bílého křemene, se stonkem, tyčinkami a pestíky ze zlatého drátku, jadeitovými lístky a zelenými středy z almandinových granátů. Dražší Rothschildovo vejce koupil v roce 2007 pro muzeum ředitel ruského Národního muzea.

Když pomerančovník plodí rubíny

K těm dalším nejcennějším Fabergého vejcím patří kromě toho úplně prvního z roku 1885 například i jedno z posledních vajec z roku 1916 s křížem svatého Jiří a stříbrem tepanou podobiznou cara Mikuláše II. nebo vejce vyrobené k patnáctému výročí Mikulášovy korunovace. Je posázeno "vinětami" s výjevy hlavních událostí Mikulášovy vlády, s portrétem jeho a jeho ženy a s datem jejich svatby - to vše vyvedené ve zlatě, smaltu a drahých kamenech na třináct centimetrů vysokém vajíčku.

Tento klenot vyrobil Carl Fabergé v roce 1895 pro cara Mikuláše II., který se honosil titulem Imperátor vší Rusi.

Tento klenot vyrobil Carl Fabergé v roce 1895 pro cara Mikuláše II., který se honosil titulem Imperátor vší Rusi.

Velikonoční vejce pro imperátora zdobí portréty členů carské rodiny.

Velikonoční vejce pro imperátora zdobí portréty členů carské rodiny.

V roce 1904 vyrobil Fabergé i vejce se zlatou kostelní kupolí zavěšené na kremelských věžích vyvedených ve zlatě a onyxových zdobeních. Hodiny umístěné na prostřední věži skutečně fungovaly.

K dalším klenotům Fabergého práce patří i vejce z roku 1910, které vyrobil k uctění památky zesnulého cara Alexandra - uprostřed křišťálového vejce stojícího v úponech ozdobených diamanty je umístěna Alexandrova jezdecká soška z nefritu. K netypickým vejcím pak patří to z roku 1911 pojaté jako pomerančovník obrůstající oslnivě zlaté vejce, který koření v krychlovém květináči ze zlata a nefritu. Pomerančovník "kvete" diamanty a "plodí" ametysty a rubíny.

Bizarní bydlení ve vaječném domě

Tradici zlatých velikonočních vajec v Rusku sice založila Fabergého dílna, ale zdobení vajec a jejich výroba z neobvyklých materiálů nebyla ani tam ničím novým. Už století předtím vyráběli skláři podobná vejce, vejce z porcelánu se prodávala na rukodělných trzích v carském Rusku docela běžně, pravoslavná tradice už tenkrát velela Rusům si na Velikonoce předat zdobené vejce a třikrát se políbit. Žádné z nich však nikdy nedosahovalo ani zlomku hodnoty slavných Fabergého vajec.

Fabergého klenot ve tvaru kalíšku na vejce se nazývá Bonboniéra a je z roku 1895.

Fabergého klenot ve tvaru kalíšku na vejce se nazývá Bonboniéra a je z roku 1895.

Napodobeniny a repliky Fabergého vajec a unikáty jím inspirované dnes vyrábí a prodává například Swarovski. A v Moskvě ve čtvrti Čistyje Prudy dokonce stojí i bizarní dům postavený ve stylu Fabergého vajec navržený architekty Sergejem Tkačenkem a Olegem Dubrovským. Novináři listu International Herald Tribune ho v roce 2007 zvolili nejbizarnější ukázkou současné ruské architektury.

Ostatně dost bizarní jsou i slavná Fabergého vejce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Chobotnice
VIDEO: Po Vltavě se prohání obří žlutá chobotnice, má oživit Prahu

Až do konce září budou v Praze v rámci výstavy Sculpture Line k vidění sochy a plastiky, která ozvláštňují veřejný prostor. Mezi nimi zaujme zejména...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.