Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není Racek jako Racek

  1:36aktualizováno  1:36
Součástí nedávného festivalu Ostravar byla dvě představení Čechovova Racka v nezamýšleném paralelním nastudování dvou ostravských scén: Komorní scény Aréna v režii Ivana Krejčího a Divadla Antonína Dvořáka (režie Ľubomír Vajdička).

A. P. Čechov: Racek (z představení Komorní scény Ostrava | foto: Komorní scéna Aréna

Čechovova dramata už dávno tvoří určitý kánon s notoricky známou základní strukturou, přesto jako by při každé nové inscenaci bylo v sázce všechno. Mučivě přesnou neurčitost děje-neděje i hnutí v nitru postav lze jistě uchopit vždy jinak, konečný úspěch však není zaručen předem. Každé podcenění nebo svévolný posun se u Čechova krutě vymstí.

Srovnáním lze vyvodit příkladný rozdíl mezi dynamickým a statickým výkladem hry i postav. Aréna z něj vychází jako jednoznačný vítěz „na body“. Herecké výkony Aleny Sasínové-Polarczyk (Aréna) a Anny Cónové jsou srovnatelné.

Živočišnější a náladovější Sasínová je však proti intelektuálsky rozmazlené Cónové ve výhodě, neboť v klíčových okamžicích má proti sobě nebo vedle sebe rovnocenné hráče.

Na oproštěné scéně v Aréně vynikají výrazné dobové kostýmy. Několik židlí, zahradní divadlo v pozadí tvoří pouze bílý čtverec zakrývající osvětlené pódium, na který se promítají různé obrazy – závěrečný vzhůru putující portrét Niny je možná příliš polopatický.

V druhém představení se jiných „několik židlí“ utápí v prázdném prostoru, který nevykrývá ani originální, byť poněkud těžkopádný nápad nechat postupovat po každém dějství vpřed nikoli Birnamský les, ale skleněnou konstrukci omezující stále více existenciální prostor Treplevova života.

Zahradní divadélko je pojato přímo „konceptuálně“: máme je vytušit z chování a seskupení postav. Michala Čapku (Aréna) jsem v roli Trepleva viděl už v Karlových Varech a mezi jeho výkony je přímo propastný rozdíl.

Nyní se své postavě dostal nepoměrně hlouběji pod kůži: neobratná chlapecká vyznání, škemrání o mateřskou lásku i závěrečný zvláštní klid při vší tíze zdrcujícího poznání vycházejí z jednoho středu.

Zatímco z Niny Terezy Dočkalové (Aréna) přímo čiší ctižádost silnější než rozpaky a stud, upozorní na sebe Kateřina Vainarová až v závěru hysterickým řevem, s nímž se vrhá na dveře, za nimiž tuší Trigorina. Ten je ovšem v ostravském národním v podání Františka Strnada bez barvy a chuti stejně jako představitel Kosti Vladimír Polák.

Z postav druhého sledu je třeba zmínit alespoň Sorina. I zde je drsný stařík Pavla Tisovského v Aréně nepoměrně výraznější než kýčovitý nostalgik Jana Fišara, který jako by do akademicky chladného představení v Divadle Antonína Dvořáka zabloudil z oblastního divadla z doby před nějakými dvaceti lety.

Co bylo původně chybou, mohlo by se stát nakonec pro budoucí ročníky Ostravaru tradicí: paralelně by mohli účastníci přehlídky srovnávat jednou Maryšu, podruhé Hamleta – nebo Višňový sad, protože Čechova není nikdy dost. Divadlu Antonína Dvořáka by tak svitla šance na odvetu.

Anton Pavlovič Čechov - Racek
Komorní scéna Aréna Ostrava - režie Ivan Krejčí, scéna a kostýmy Lucie Loosová, hudba Nikos Ingonidis. Délka 180 minut
Hodnocení MF DNES: 90%
Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Antonína Dvořáka - Režie Ľubomír Vajdička j. h., scéna Jozef Miller j. h., hudba Peter Mankovecký j. h. Délka 165 minut
Hodnocení MF DNES: 50%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Záběr ze site-specific představení V kruhu, které Divadlo Continuo uvedlo v...
RECENZE: Na Kratochvíli vypustí kvůli zkáze světa i tamní vodní příkop

Vodním kanálem pomalu plave muž táhnoucí za sebou vor s mrtvým zářícím andělem. Ten má na zádech nápis „Your utopia is my dystopia“. Obraz asi nejvíce vypovídá...  celý článek

Jan Kříž se vrátil na jeviště Divadla Kalich. Po návratu hrál muzikál Pomáda.
Mezinárodní úspěch. Jan Kříž se chystá na roli v německém Plesu upírů

Muzikálový herec a dvojnásobný držitel Thálie Jan Kříž uspěl v konkurzu na připravované německé nastudování Plesu upírů. Celou příští sezonu tak stráví v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.