Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nenadávejte mému příteli, říká rebelka

  22:03aktualizováno  22:03
Když se zeptáte zpěvačky a herečky Zuzany Norisové na ironickou písničku Zuzana od Davida Krause, obrýlená křehká dívka zpozorní, pak se na její tváři objeví rezignovaný výraz. Syn herce a moderátora Jana Krause se s písní prosadil ve všech rádiích a nelze jinak než se postavit k těm 4 minutám 6 vteřinám čelem. Za chvíli bude celá republika zpívat Zuzano, Zuzano Norisová, tvá kůže je pistáciová" nebo Pojď se mnou do ráje a pusť k vodě Juráje".

S tím by se těžko vyrovnával nejprotřelejší král mediálních manipulací, natož holka lehce přes dvacet. Podle některých Krausem opěvovaná, podle jiných zesměšňovaná majitelka jména Zuzana Norisová nakonec pokrčí rameny: Spousta lidí se mě ptá, jestli to nechci dát ksoudu. Ale takhle to řešit nechci. Nechci se soudit, já mám spoustu jiných problémů. Vydržím to. Budu ráda, když se na tu písničku zapomene, když odšumí... To se asi tak brzy nestane. No tak to stejně nezměním.

David Kraus to nemá v hlavě v pořádku

Odkud se znáte s Davidem Krausem?

My jsme se s Davidem seznámili při přípravě muzikálu Starci na chmelu, kde jsme nakonec ani jeden nehráli.

A jaký byl?
Já myslím, že to nemá v hlavě v pořádku. Za tím pocitem si stojím.

Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli je to úplně urážlivá píseň. Když škrtnu fakt, že to vlastně není o vás, ale o jeho vlastním egu, a některé dost neformální obraty a výzvy jako uděláme spolu malýho Krausíčka, Čechoslováčka", tak k vám vlastně není zlý...
Pěkně děkuju. Možná ke mně není zlý. Ale mně spíš vadí, že tam nadává mému příteli: ať jde do háje, ať nechám toho poseru. Vím, že se to dá brát jako legrace, ale já to jako legraci nevnímám.

Naposledy na domácí scéně někdo oslavil ve své písni jinou zpěvačku před patnácti lety! To byl Milostný dopis Haně Z. od Petra Hapky a Michala Horáčka.
Ale já o to opravdu nestála a nestojím. To přece není oslavná píseň na mě, ale ventilování jeho problémů.

A co na to Juráj?
Myslím, že v téhle chvíli tu píseň ještě neslyšel. My doma neposloucháme rádio.

On mu ji určitě někdo přehraje. To víte, kamarádi...
To určitě. Ale on toho člověka zná. Proto taky už předem říká, že si raději poslechne dobrou muziku od dobrého interpreta.

Chci být hlavně herečka

Za tři roky v Praze jste si toho naložila hodně. Máte za sebou film, muzikály, píše se o vás jako o zpěvačce. Prý se podílíte i na módních návrzích. Ale všechno najednou se nedá dělat pořádně. Máte asi nejvyšší čas se ptát sebe samé kudy a jak dál.

To je moje otázka posledního roku. Hodně často si ji dávám. A myslím, že mám rozhodnuto. Chtěla bych se věnovat především divadlu, popřípadě filmu. To je, myslím, moje parketa. A nejen muzikál, ale i činohra.

ZUZANA NORISOVÁ

Pochází z Malacek. Absolvovala konzervatoř v Bratislavě, obor herectví. Dva roky praxe strávila v Divadle Andreje Bagára v Nitře a ve Slovenském národním divadle. Získala několik televizních rolí. V Praze, kde bydlí od roku 1999, obsadila hlavní ženskou roli Sandy v muzikálu Pomáda. Jejím vrcholem byl zatím filmový retromuzikál Rebelové, kde zpívala velký hit Š-š-š. Za prodej hudby k filmu získal muzikál platinovou desku. V srpnu 2001 podepsala exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Sony Music Bonton. První samostatné album je očekáváno letos na podzim. Zuzana Norisová vystupuje od února 2002 v roli Octavie v muzikálu Kleopatra. Je vegetariánka, nekuřačka a podle svých slov skoro nepije.

Máte nějakou vysněnou roli?
To se mě ptá každý. Nemám! Jen se toužím vymanit ze škatulky naivních slečen, do které si mě kvůli Pomádě a Rebelům všichni uložili.

A nehrajete tam tak trochu sama sebe?
Ne úplně. Aspoň myslím, že ne úplně. Já nejsem to, co ze mě některé časopisy dělají. Ale i kdyby, divadlo přece není jen o tom, že herec hraje pouze sám sebe. Jako herečka jsem i po těch několika letech v Nitře a v Praze pořád na začátku kariéry, tak se uvidí, kam mě osud zanese.

Věříte na osud? Jste fatalistka?
No... ano, myslím, že věřím na osud. Nemám v životě nic připraveného. Nebojím se toho, co přijde. Byla doba, kdy jsem jako herečka neměla práci, a stejně jsem se dokázala uživit.

Jako servírka, že? O tom se hodně psalo.
Třeba i tak. To nebyla špatná práce. Člověk při tom pozná hodně druhů lidí. A naučí se je vnímat. Je to dobrý trénink pro herectví.

Víte, která zpěvačka začínala jako servírka?
Ne?

Mariah Careyová. Ale u ní to také netrvalo dlouho. Po několika dnech prý rozbila jednomu hostovi o hlavu tác a od té doby se živila jen zpíváním.
Tak to se mně doopravdy nestalo. Dvakrát za tu dobu jsem zvýšila hlas, když mě nějaký přiopilý host plácl po zadku. Už se pak nikdy neukázal. A to je všechno.

Dobře, teď jste v Praze. Měla jste velký úspěch s písničkou Š-š-š z Rebelů. To je ten druh hudby, který byste chtěla dělat?
Já mám ráda rock a líbí se mi funky. Třeba to, co dělá Dan Bárta.

Takže to by měla být podstata i vaší první desky, kterou prý právě natáčíte?
Mám zatím jen pár písniček. Chci mít jen původní skladby. Sama je bohužel psát neumím, takže jsem závislá na jiných autorech. Každý vám řekne, že to je dneska největší problém.

Kdybyste je uměla skládat, komu by se asi vaše písně nejvíce podobaly?
Nevím. Nejspíš písním Kanaďanky Alanis Morissette. Ale to je jen sen, já mám na takový druh hudby slabý hlas.

Popularita není moc příjemná

Jak vás vůbec v Čechách objevili?

V Nitře, v divadle. Dělala jsem tam v muzikálu Malý obchod s růží. Myslím, že tam se na mě přišel podívat pan producent Novák. Pozval mě pak na nějaký ples, myslím, že na záskok, v Karlových Varech. Zpívala jsem tam písničky z Noci na Karlštejně. Ne to, co zpívala Helena Vondráčková, ale to, co tam hrála paní Kolářová.

Aha! Hoja hoj, hoja hoj...
Ano, taky tuhle písničku. A pak mi přišlo pozvání na konkurz na Pomádu. Pomáda pro mě byla dobrou školou, je to jeden z nejnáročnějších muzikálů vůbec. Takový prozaický druh kariéry, že?

A tak Nitra zůstala daleko, daleko za vámi...
Ale vůbec ne. Vždycky na ni budu vzpomínat. Byl to můj druhý domov. A teď se navíc rýsuje možnost, že bych tam pohostinsky zase něco dělala.

Ale to znamená hodně cestování...
Na to jsem zvyklá. Pořád někde hrajeme, pořád někam cestuju. Naopak, nebylo by to na otočku, ale vždycky na pár dní. A to je lepší. Navíc bych byla častěji s rodinou.

Vídáte se s rodiči?
Jednou za měsíc. Na jeden nebo dva dny.

Máte nějaké sourozence?
Sestru. Taky herečku. Asi o pět a půl roku starší.

Nežárlí na vaši popularitu?
Vždyť víte, že není na co žárlit. Popularita není často zase tak moc příjemná. Kraus je přitom jen špička ledovce. Ne, sestra na mě nežárlí. Naopak, drží mi palce a povzbuzuje mě. Dělá podobné věci jako já. Zpívá, tančí, vystupuje v muzikálech.

Mimochodem, čtete to, co se o vás píše?
No, já už to nečtu. Nebo vlastně záleží na tom co. Určité časopisy si už nekupuju. Tatínek, ten to pořád ještě sbírá, ale myslím, že ho to už brzy taky přestane bavit. Rodiče jsou na nás hrdí, ale někdy jim není příjemné, co se o nás píše.

Musíte je přesvědčovat, že to nebo ono není pravda?
Tak oni pochopí, že jsou to úplné bláboly. Znají mě dobře. Ale vysvětlovat to... prostě mi to není moc příjemné. Taky jsem byla mockrát hloupá, moc otevřená, ba- vila jsem se o všem s každým. Ale teď je klidnější období. Zpívám jen v Kleopatře, a to ještě ne hlavní roli, a kdyby nebylo té Krausovy písničky, na čas bych se skoro vytratila ze všech časopisů. Když byly kampaně kolem Pomády nebo kolem Rebelů, ano, to bylo divoké.

Š­š­š jsem neznala

Když jsme u těch Rebelů. Vy jste vyrostla ve slovenských Malackách. Znala jste ty písničky, než jste začala natáčet?
Některé jsem znala. Tak jakoby z pozadí. Měla jsem je zastrčené kdesi v podvědomí. Nikdy jsem si jich pořádně nevšímala, a přesto jsem je vlastně znala. Třeba Pátá. Ale třeba Š-š-š jsem asi nikdy předtím neslyšela...

To není divu. Myslím, že nikdy na CD nevyšla, takže ji nikde v rádiích nehráli. Znáte její původní interpretku?
Paní Helenu Blehárovou? Ano. My jsme se potkaly na jednom promítání Rebelů. A zazpívaly jsme si to spolu jako duet. Je to zvláštní: ona je taky Slovenka, která přišla za hudbou do Čech.

Co dělá hvězda, když nenatáčí desky nebo filmy? Poslouchá muziku?
Já mám hudby kolem víc než dost, a proto mám ráda ticho. A když se mi nějaká deska zalíbí, tak ji poslouchám kolem dokola. Třeba Stinga nebo Monkey Business a podobně.

Dostala jsem se do úplně jiného světa

Koníčky, záliby?

Každý zpěvák vám řekne, že jeho hlavním koníčkem je hudba. Ale ano, teď se našlo něco, co mě úplně okouzlilo. Potápění. Nepotápím se sice ještě s bombou, ale příště už určitě budu. Mně to přišlo, jako když jsem se dostala do úplně jiného světa.

To je pro zpěvačku a herečku dost neobvyklý koníček...
Mně to prostě učarovalo. Jako kdybych tam patřila. Jako když je člověk ve vesmíru, ve stavu beztíže, a vznáší se. Řeknu vám, že se mi tam líbí mnohem víc než v normálním světě.

Bohužel, u moře člověk není každý den. Nejsou tu ani želvy a barevní koráli...
Tady mám zase kočičku a v Malackách psa. V Praze je taky mnohem méně volného času. Čtu, hodně čtu. Mám ráda Richarda Bacha. Od něj jsem přečetla snad všechno, co tu vyšlo. A taky od Paola Coelha znám kdeco.

To jsou takové příběhy duchovního hledání. Je v nich hodně o smyslu života, o lásce ke všem lidem.
O tom přece je i divadlo. Proto asi k takovým knihám tíhnu. Pomáhají mi.


ZUZANA
(věnováno Norisové)
Hudba, text: David Kraus

Zuzano, vím, že ty i tvůj chlapec jste ze Slovenska
Zuzano, buď se mnou a naše láska bude československá
Zuzano, žij se mnou už kvůli své zemi
Zuzano, všechno se v lepší změní
Zuzano Norisová, tvá kůže je pistáciová
Zuzano, zlíbám tvá ústa višňová
Zuzanko, panenko alabastrová
(refrén)
Pojď se mnou do ráje
A pusť k vodě Juraje, ať jde do háje
Pojď se mnou do ráje
A pusť k vodě Juraje, ať jde do háje
Zuzano Norisová, do tebe si ho jednou schovám
Zuzano, protlačit do Čech chceš
Zuzano, lepšího průvodce, než jsem já, nenalezneš
(refrén)
Juraji, jestli si myslíš, že jsem úchyl
Juraji, tak to ses opravdu strefil
Juraji, nebraň mi sejít se s ní
Juraji, stejně už o mně sní
A ty, miláčku, Zuzano, nech toho poseru
Zuzano, nebo ho sežeru
Zuzano, nech toho Slováka
Zuzano, vem si mě a uděláme spolu malýho Krausíka
Krausíka, Čechoslováka
Krausíčka, Čechoslováčka
(refrén)

Zpěvačka a herečka Zuzana Norisová.

Zpěvačka a herečka Zuzana Norisová.

Zpěvačka a herečka Zuzana Norisová.

Zpěvačka a herečka Zuzana Norisová.

Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová.

Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová.

Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová.

Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Adrian T. Bell
Adrian T. Bell chystá poslední koncert, než se zavře do studia

Zpěvák Adrian T. Bell, známý i z kapely The Prostitutes, odehraje ve čtvrtek večer v rámci festivalu Glenfiddich Razor Night v Cargo Gallery na pražské...  celý článek

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Marián Varga
Zemřel Marián Varga, varhaník legendární slovenské kapely Collegium Musicum

Hudebník, skladatel a jeden z nejvýraznějších československých hráčů na Hammondovy varhany zemřel ve středu ráno po dlouhé nemoci. Informaci potvrdila Jana...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.