Pražská výstava je pokračováním zmenšeného putovního výběru ze sbírky, která se již představila v Bonnu, Grenoblu, Valencii, Portu a Budapešti. Praha je s největší pravděpodobností poslední zastávkou výstavy, která se po návratu do Německa přesune do nově zrekonstruovaných prostor v berlínském Kreutzbergu. Projekt putovní výstavy vznikl právě z požadavku přesunu do nových prostor, aniž by díla byla uložena do depozitáře.
Vrcholem výstavy je kromě bohaté sbírky grafik expresionistické skupiny Brücke zastoupené Kirchnerem, Heckelem a Schmidt-Rottluffem, zejména sál východoevropské avantgardy. Velmi ceněná je také část věnovaná dadaismu zastoupená umělci Hannah Höchovou, Raoulem Hausmannem, Johnem Heartfieldem nebo Georgem Groszem. Období od dvacátých let po druhou světovou válku dokumentuje soubor fotografií obsažených v berlínské sbírce. Nechybí ani umělci pronásledovaní nacisty, realisté a nové figurativní umění z počátku šedesátých let. Na pražské přehlídce najdeme i materiály týkající se tohoto města.
Berlínská Galerie existuje dvacet šest let a je berlínským zemským muzeem pro moderní umění, fotografii a architekturu se statutem veřejnoprávní nadace. Návštěvníci v ní mohou zhlédnout nejen německé výtvarné umění, ale také díla zahraničních autorů, kteří v Berlíně působili. Koncepce galerie vznikla podle zaměření již existujících galerií v Berlíně. Národní galerie se zaměřuje zejména na výtvarné umění v kontextu se zahraničím a Berlínské muzeum se soustředí na problematiku města.