Nelehké osudy české grafiky

Sdružení českých umělců grafiků Hollar letos slaví své osmdesáté páté narozeniny. Při této příležitosti byla ve výstavní síni Mánes v Praze uspořádána přehlídka Česká grafika - půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, která rekapituluje nejlepší díla v tomto oboru za uplynulých padesát let. Výstava, jež je doposud největším souborem grafických prací, potrvá do 5. dubna.

Česká grafika představuje sto třicet devět autorů od šedesátých let do současnosti. V Mánesu si návštěvníci mohou prohlédnout 333 prací. Výstava vznikla pod záštitou ministra kultury Pavla Dostála. Koncepce výstavy se skládá z devíti okruhů: Cesty experimentu, Cesty k řádu, Obrození figurace, Vesmír, příroda, krajina, Znaky a symboly, Mezi přírodou a technickou civilizací, Od exprese k harmonii, Návraty symbolismu a Nové možnosti experimentu.

Grafika je jedním z artiklů, které může Česká republika bez okolků nabídnout světu. I když byli jednotliví umělci v době normalizace opomíjeni, na zahraničních výstavách měla jejich díla stálé místo a uznání. Velké úspěchy slavila česká tvorba zejména v druhé polovině dvacátého století. Neustálým problémem ale je snaha zrovnoprávnit grafickou tvorbu s ostatním uměním.

Bohatá grafická tradice v českých zemích vedla k založení SČUG Hollar v roce 1917. Již na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v Čechách profilovaly významné grafické osobnosti. Koketování s tímto výtvarným prostředkem je patrné také u některých kubistů a symbolistů. Silná generace nastoupila v období kolem druhé světové války v podobě Skupiny 42, Skupiny RA a Sedmi v říjnu.

V druhé polovině padesátých let vytvořily nové prvky informelu, lettrismu nebo opětovný návrat k figurální tvorbě hojnou půdu pro druhý rozkvět grafiky. Po roce 1968 se ovšem příznivá situace zcela obrátila a grafika se stala okrajovou výtvarnou tvorbou. Po roce 1989 navázali čeští umělci na předcházející grafickou tradici a účelně ji propojili s novými prvky devadesátých let: videoprojekcí či světelnou instalací.

Mezi vystavujícími umělci nalezneme například Zdeňka Sýkoru, Eduarda Ovčáčka, Adrienu Šimotovou, Ladislava Čepeláka, Kamila Lhotáka, Zdenka Seydla, Josefa Istlera a mnoho dalších.

Zdeněk Sýkora: 1. fáze, serigrafie

Zdeněk Sýkora: 2. fáze, serigrafie

Jan Měřička: Paměťové nosiče, lept

Jan Holoubek: Objekt v krajině, linoryt

James Janíček: Dobře vycvičený pes, lept a akvatinta

Vladimír Suchánek: Paravan, barevná litografie

Věra Kotasová: Atol I., linoryt

Aleš Lamr: Okno, litografie