Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nelehké osudy české grafiky

  13:20aktualizováno  13:20
Sdružení českých umělců grafiků Hollar letos slaví své osmdesáté páté narozeniny. Při této příležitosti byla ve výstavní síni Mánes v Praze uspořádána přehlídka Česká grafika - půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, která rekapituluje nejlepší díla v tomto oboru za uplynulých padesát let. Výstava, jež je doposud největším souborem grafických prací, potrvá do 5. dubna.

Česká grafika představuje sto třicet devět autorů od šedesátých let do současnosti. V Mánesu si návštěvníci mohou prohlédnout 333 prací. Výstava vznikla pod záštitou ministra kultury Pavla Dostála. Koncepce výstavy se skládá z devíti okruhů: Cesty experimentu, Cesty k řádu, Obrození figurace, Vesmír, příroda, krajina, Znaky a symboly, Mezi přírodou a technickou civilizací, Od exprese k harmonii, Návraty symbolismu a Nové možnosti experimentu.

Grafika je jedním z artiklů, které může Česká republika bez okolků nabídnout světu. I když byli jednotliví umělci v době normalizace opomíjeni, na zahraničních výstavách měla jejich díla stálé místo a uznání. Velké úspěchy slavila česká tvorba zejména v druhé polovině dvacátého století. Neustálým problémem ale je snaha zrovnoprávnit grafickou tvorbu s ostatním uměním.

Bohatá grafická tradice v českých zemích vedla k založení SČUG Hollar v roce 1917. Již na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v Čechách profilovaly významné grafické osobnosti. Koketování s tímto výtvarným prostředkem je patrné také u některých kubistů a symbolistů. Silná generace nastoupila v období kolem druhé světové války v podobě Skupiny 42, Skupiny RA a Sedmi v říjnu.

V druhé polovině padesátých let vytvořily nové prvky informelu, lettrismu nebo opětovný návrat k figurální tvorbě hojnou půdu pro druhý rozkvět grafiky. Po roce 1968 se ovšem příznivá situace zcela obrátila a grafika se stala okrajovou výtvarnou tvorbou. Po roce 1989 navázali čeští umělci na předcházející grafickou tradici a účelně ji propojili s novými prvky devadesátých let: videoprojekcí či světelnou instalací.

Mezi vystavujícími umělci nalezneme například Zdeňka Sýkoru, Eduarda Ovčáčka, Adrienu Šimotovou, Ladislava Čepeláka, Kamila Lhotáka, Zdenka Seydla, Josefa Istlera a mnoho dalších.

Zdeněk Sýkora: 1. fáze, serigrafie

Zdeněk Sýkora: 2. fáze, serigrafie

Jan Měřička: Paměťové nosiče, lept

Jan Holoubek: Objekt v krajině, linoryt

James Janíček: Dobře vycvičený pes, lept a akvatinta

Vladimír Suchánek: Paravan, barevná litografie

Věra Kotasová: Atol I., linoryt

Aleš Lamr: Okno, litografie

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.