Čtvrteční program, nazvaný Proměny české a moravské písničky, byl koncipován jako pocta Martinu Hrbáčovi, primáši Horňácké cimbálové muziky.
Postupně si zazpíval a na housle zahrál s muzikanty, kteří se k folkloru dostali od rocku nebo bluegrassu, například Františkem Segradem, Jitkou Šuranskou, Františkem Černým a Karlem Holasem z Čechomoru.
Vynikající výkon předvedl Vladimír Mišík - nejdříve v triu s kytaristou Radimem Hladíkem a houslistou Janem Hrubým, pak se skupinou ETC..., která je ve skvělé formě. Skladby z nového alba Umlkly stroje zněly stejně razantně a naléhavě jako starší písničky.
Slovenská zpěvačka Silvia Josifoska, v bluesových a jazzových standardech vynalézavě doprovázená klávesistou Gabrielem Jonášem, přesvědčivě ukázala šířku svých interpretačních schopností.
Dlhé diely zaujaly zvukovým pokusnictvím a schopností vytvořit sugestivní atmosféru písniček. Robert Křesťan se skupinou Druhá tráva nadchl publikum vřelostí i osvědčeným repertoárem.
Už několik let bývá na Špalíčku silně zastoupena irská hudba. Letos zahrála písničkářka Nina Hynesová, bizarní "soubor jednoho muže" Neosupervital či skupina Bell X1, která se pro festival stala stejně senzačním objevem jako před třemi lety The Frames. Bell X1 hráli svou pestrou a osobitou hudbu v Česku poprvé. A doufejme, že ne naposledy.
Došlo i na začínající muzikanty. Šestnáctiletá písničkářka Maria Hoffmanová dostala prostor mezi Dagmar Andrtovou-Voňkovou a Ninou Hynesovou a rozhodně se v té konkurenci neztratila.
Samostatná scéna vydavatelství Indies představila debutující skupiny Kusumam, Květy či Lingers. V závěru festivalu byl pokřtěn kompaktní disk Valmez 2004, obsahující písničky dvanácti kapel z Valašského Meziříčí.
Některé z nich - Siren, Sbiranico a Funková brigáda - také zahrály. Nadšené mladé publikum dalo festivalu velmi optimistické zakončení.
