O prvním filmovém promítání v nejstarším kině světa panuje mnoho legend. Říká se, že když diváci, kteří přišli na pohyblivé obrázky bratří Lumierových, spatřili jeden z nejslavnějších filmů sourozenecké dvojice: "Příjezd do stanice La Ciotat", dali se v panice na zběsilý úprk a zděšeně křičeli. Něco takového nikdy předtím neviděli a měli strach, že vlak vjede do hlediště.
Kino Eden v jihofrancouzském pobřežním městě La Ciotat si včera připomnělo svou tehdejší slávu. Po letech, kdy tamní plátno žloutlo stářím a dřevěná prkna v sále trouchnivěla v prosoleném vzduchu od Středozemního moře, bylo nejstarší kino světa znovu otevřeno.
Slavnostního zahájení se zúčastnila řada slavných osobností včetně režiséra Romana Polanského či herečky Nathalie Bayeové, hvězdy Tartuffových a Godardových filmů. Slavnost se nesla v duchu němého snímku bratří Lumierových, který se v kině promítal před více než 114 lety. Nikoli však poprvé, sourozenci uspořádali už předtím několik promítání, v pařížských kavárnách nebo v domě svého otce, bohatého průmyslníka.
Padesátivteřinový film z každodenního života tehdejší francouzské společnosti, jejž bratři natočili v roce 1895, nebyl z dnešního pohledu nijak zvlášť dramatický. Spíše nuda. Na plátně se před diváky objevilo místní nádraží a na peronu lidé, kteří se procházeli, čekali na vlak nebo své blízké. Někteří diváci tehdy ve filmu hledali sebe nebo své známé a smáli se důvěrně známému nádraží. Jenže pak se v závěru objevil vlak a mířil přímo do hlediště. A právě tehdy údajně nastala panika, že stroj nestačí zabrzdit a vyřítí se z plátna.
Začínal tu Montand
Slavná éra Edenu byla započata. A vydržela dlouho. Dalších několik desítek let filmový "ráj" sloužil jako kino i divadlo, kde svou kariéru zahájila celá řada pozdějších legend. Například šansoniér Yves Montand nebo herec a zpěvák Fernandel. V osmdesátých letech však oblíbenému kinu u Marseille nastaly těžké časy. Přišlo o majitele, který byl zavražděn při loupežném přepadení. Program začal váznout, kino ztrácelo diváky a v roce 1995 se v něm přestalo promítat úplně. I když jednou ročně se v něm konal týdenní festival filmů pro pamětníky.
Příznivci kinematografie se ovšem nikdy nevzdali naděje, že zchátralá budova do svého nitra znovu pozve filmové fanoušky. Dlouho však chyběly peníze na opravu. Eden je získal docela nedávno, když Marseille získala status evropské kulturní metropole pro letošní rok. Rekonstrukce stála šest milionů eur (přes 150 milionů korun). Budova má novou žlutou fasádu, na níž v některých částech přibyla dekorativní mozaika. Přes sto šedesát sedaček v sále má nové čalounění a někdejší rudé, prošlapané koberce nahradila dubová prkna.
A samozřejmě se nezapomnělo ani na první slavný snímek, který kino Eden představilo. Fasádu budovy bude alespoň dočasně v noci zdobit obrys parní lokomotivy z barevných laserových světel.
