Stala se dokonce symbolem toho, že popová hvězda nemusí bojovat o svou popularitu skandály a senzacemi z prvních stránek bulvárních časopisů.
The Cardigans dokonce vystupovali v Čechách a jejich desky tu patřily v polovině devadesátých let k nejprodávanějším.
Na vrcholu popularity se však skupina stáhla, přestala vystupovat a nahrávat. Vrátila se až letos, po pěti letech s novým albem, ještě jemnějším, než bylo to předchozí.
Proč jste si dali tu pětiletou pauzu? Nikde se nepsalo, že jste se rozpadli.
My jsme se nikdy do ničeho nenutili. Když nebyly nápady, nebyl ani důvod společně pracovat. Nejdřív jsme si řekli, že si chvilku odpočineme, ale někteří to nevydrželi a pustili se do jiných věcí. Některé s hudbou souvisely, některé ne.
Mezitím přišla nová generace posluchačů, kteří vás neznají. A staří si vás už možná nebudou pamatovat.
Toho se nebojím. Naše alba se po celých pět let pořád dobře prodávala. Naše písničky se objevily v několika úspěšných filmech a v řadě televizních reklam. Pro mě to bylo naopak velmi prospěšné.
Prospěšné? V čem?
Já jsem se za tu dobu hodně naučila. Myslím, že když chcete být v našem oboru dobří, musíte se pořád učit. Jsou to věci, které v knihách nenajdete. Například jsem se naučila pracovat i s jinými lidmi než jen s mými přáteli v kapele. To není tak snadné, jak se na první pohled zdá. A hodně jsem se také učila psát texty. Aby byly jednoduché, srozumitelné a přitom ne hloupé.
Je to těžké, dát se po pěti letech znovu dohromady?
Já jsem neměla problém. V mezidobí jsem natočila desku pod názvem A Camp, takže jsem ze studiové, koncertní a propagační práce nevypadla. Ale ani kapela s tím neměla větší potíže. První zkoušky vypadaly, jako kdybychom naposledy hráli minulý týden. Byli jsme tím úplně okouzleni. A nové písně se také jen hrnuly. Větší problémy vidím v tom, že během těch uplynulých let přestala být kapela jedinou věcí, na kterou jsme byli upnutí. Kolegové mají rodiny a v mnoha rozhodnutích se na ně musí ohlížet.
Vdala jsem se, protože se mi to líbilo
A co vy?
Nu ano, i já jsem se v mezidobí stihla vdát. Je mi devětadvacet.
A to i přesto, že se mluví o trendu svobodných žen, zvláště ve Skandinávii?
Já to nechválím ani nekritizuji. Ať si každý dělá, co chce, když ho to udělá šťastným. Mně se to líbilo takhle.
Být partnerem popové nebo rockové zpěvačky jistě není žádný med. Myslíte, že váš partner je pro tuto práci dostatečně trpělivý?
Je přímo z oboru, takže ví moc dobře, co moje práce obnáší. Ví, že se víc pracuje v noci než ve dne, zná moje pracovní povinnosti, dokonce bych řekla, že se podílí na mé zodpovědnosti.
Harmonické manželství, pochopení, snídaně do postele. Mimochodem, po ránu raději kávu, nebo čaj?
Kávu, určitě kávu.
Cukr, mléko?
Určitě. A úsměv k tomu, prosím.
Takže vy jste „kávová“?
Dvě nebo tři za den udělám. Záleží to na tom, jak tvrdě zrovna pracuji. Jinak mám hodně ráda pivo. Mimochodem, nejraději váš budvar.
Přestavuji barák. A baví mě to
Co takhle koníčky? Před lety byste určitě řekla, že je to zpěv, ale dneska už to tak být nemusí.
Zpěv ne, spíš komunikace pomocí hudby. To mě pořád nejvíc baví. Ale ano, objevila jsem v sobě v posledních měsících novou zálibu. Koupila jsem tam u nás starý barák a nesmírně mě baví ho přestavovat.
U nás se nedávno psalo, že chalupářství je koníčkem hlavně v Čechách a ve Skandinávii.
No vidíte, takže to chápete. Já jsem sice kdysi dělala asistentku v jedné architektonické kanceláři, ale to jsem tehdy opravdu netušila, že mě to bude tak bavit.
A to na svém domku pracujete i manuálně? To musí být zajímavé, vidět světovou hvězdu, jak jezdí s kolečkem plným suti!
Někdy ano. Člověk mého povolání si při fyzické námaze může docela dobře odpočinout. Ale fakt je, že většinou jde o práci pro nejrůznější odborníky. Takže můj přínos spočívá hlavně v organizování. A to je přesně to, co mě nejvíc baví.
Takhle organizujete i kapelu?
Někdy, ale jen výjimečně. I na to jsou profesionálové. Letos v létě objedeme řadu evropských festivalů a to je práce pro celý organizační tým.
Nino, proč se švédským kapelám tak daří? Existuje na to nějaký recept?
Já myslím, že se to stalo díky skupině Roxette. Abba, to byla spíš výjimka z dávných dob. Ale když uspěli Roxette, začalo se ve světě na švédskou populární hudbu jinak dívat. Také v zázemí se našla řada lidí, kteří dokázali světový trh na švédské skupiny upozornit. Ale jinak jsou tu skupiny dobré i špatné. Jako všude na světě.
 The Cardigans |
 The Cardigans |
 Švédská kapela The Cardigans. |
 Zpěvačka Nina Persson |
