Nejlepší herec podle kritiků - Ondřej Malý: Jsem rád, že si všimli prďoly

  • 2
Dokud na něj neupozornili kritici, znali Ondřeje Malého jen Ostraváci, divadelníci a pamětníci generační story Mrtvej brouk. Teď je z něj hvězda. Za roli slizkého "estébáka" v thrilleru Pouta získal hned dvě Ceny české filmové kritiky najednou a v pětačtyřiceti je z něj Objev roku. "Lepší, že si mě všimli později než nikdy," glosuje to.

V soutěži vaším velkým konkurentem Rosťa Novák...
Moment, Rosťa není konkurent, to je kamarád. Já jsem Prďola a on je Koblih, říkal vám to? (smích) My dva spolu opravdu nesoutěžíme.

Bořivoj Navrátil, váš patron a obhájce v kategorii Objev roku, připomněl, že cenu dostáváte na prahu pětačtyřicítky. Nemrzí vás, že jste nebyl „objeven“ dřív?
Utěšuju se tím, že je vždycky lepší později než nikdy. Tímto tedy milým kritikům děkuji, že si mě všimli. Pohladilo mě to.

Mimochodem, opravdu vás pan Navrátil zná od kolébky, jak prohlašoval?
Zná. Můj tatínek, taky herec (Stanislav Malý - pozn. red.) se s ním a ještě s jedním výtvarníkem dlouhá léta scházel. Blbnuli, hráli divadlo a mě do toho brzy zapojili.

Vzpomínáte si na některou z prvních rolí?
Moc ne. Vlastně jedna mi v paměti utkvěla: hrál jsem židovského chlapce, a když jsem byl líný, řekl jsem, že mě zastřelili Němci a že nejdu na pódium. Režisér mě pak musel neustále uplácet bonbony.

Když vás pan Navrátil představoval, padla i zmínka o nějakých nebezpečných sportech. O co jde?
Ale to není nic nebezpečného. Nebezpečné je třeba potápět se se žraloky, ale nějaké lezení... Přeháněl.

Přesto mám informace, že jste velký sportovec a dokonce milujete kaskadérské kousky.
Přece tu nebudu vyprávět, co umím? (Odmlčí se, a pak se usměje.) Koukám, že vy to ze mě prostě chcete dostat, že? Jenže já opravdu nedělám nic mimořádného. Normálně jezdím na kole, dělám Xterru (terénní triatlon, pozn. red.), maratony, triatlon, horská kola, lezení. Plus sem tam něco navíc, ale to je vždycky jen takový výstřel do tmy. Já to ale hlavně nemůžu říkat, protože maminka se o těchhle mých aktivitách dozví, až když je mám úspěšně za sebou. Teď vám tady řeknu, co dělám, a maminka dostane infarkt.

Tak tedy přejděme k práci: co vás čeká v nejbližší době?
V Klicperově divadle máme v Hradci 19. února premiéru Světáků. Těším se na ni, ale je to celkem tvrdý oříšek. Bude to totiž dělané filmově.

Čí roli hrajete?
Pana Brodského. Nicméně ono je to v podstatě jedno, protože režisér Vladimír Morávek natolik přeházel texty, že to stejně nepoznáte. (smích)

Filmová nabídka se v souvislosti s úspěchy Pout neobjevila?
Zatím žádnou nemám. A premiéra Pout byla už před rokem, nevím, jestli ještě nějaká přijde. Teď musím každopádně honem spěchat do divadla na zkoušku.

ondřej Malý *19. 1. 1966 Pochází z Ostravy. Od roku 1997 je členem činoherního souboru Klicperova divadla v Hradci Králové. Vystudoval ostravskou konzervatoř, poté absolvoval roční postgraduální studium herectví na Emmerson College v Londýně. Několikrát působil v angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče, ale také překládal a daboval z angličtiny pro kabelovou televizi a dělal vlekaře na Pradědu. Kratší dobu byl v angažmá Divadle Na zábradlí. V Hradci hrál například Laca v Její její pastorkyni, Edmunda v Králi Learovi, Jaga v Othellovi, titulní roli ve Strakonickém dudákovi či Pavla v Akvabelách. V hradeckém Vyrozumění od Václava Havla hrál ředitele Grosse, v současnosti se představuje v Krobově inscenaci Havlova Odcházení jako tajemník Hanuš. Před kamerou začínal v seriálu Přátelé zeleného údolí (1980), hrál i ve filmu Dušana Rapoše Fontána pre Zuzanu (1985) a v debutu Pavla Marka Mrtvej brouk (1998). Jeho manželkou je herečka Pavla Tomicová - Malá. Mají spolu dvě děti, syna Adama a dceru Anežku.