Nejíst, nepít, nekouřit, stojí na dveřích pražského kostela. Filmaři zákaz dodržují, avšak zrovna tu chystají jiný "hřích". Přímo v kostelní lavici se odehraje milostný akt hlavních hrdinů Bestiáře v podání Karla Rodena a Danici Jurčové.
"Jistěže máme povolení, kostel se už několik let opravuje a pak se zřejmě znovu vysvětí," ujišťuje režisérka Irena Pavlásková, která se podílela i na scénáři podle stejnojmenné knihy Báry Nesvadbové.
"A pak, láska v chrámu snad nepobuřuje, naopak může být povznášející, jakoby posvěcená," uvažuje režisérka, zatímco kameraman František A. Brabec vymýšlí, jak velebné pozadí kolem páru nasvítit. Zkušebně mu vášeň v lavici předstírají lidé ze štábu, než se herci převléknou.
"Rodenův hrdina pochází z rakouské katolické rodiny, vyrůstal v ovzduší různých tabu, což se v něm pere s touhou po svobodě, kdežto dívka měla liberální výchovu," vysvětluje Pavlásková pozadí scény, k níž se schyluje.
Pak se objeví Roden. "Jistěže vím, co mě čeká, četl jsem přece scénář," směje se poznámce, že mu stísněný prostor přisoudí roli spíše trpnou – iniciativu převezme Jurčová. "Je živelná a odzbrojující, i kritiku přijímá zvláštním způsobem: vůbec se nezlobí," líčí Roden svou slovenskou partnerku, jež v Česku hrála v seriálu O ztracené lásce či ve filmu Milenci a vrazi.
Pro Rodena, uznávaného herce charakterních, komediálních i akčních rolí, je léto návratem k "milovnickým" typům. Kromě osudového muže, který citově rozloží hrdinku Bestiáře, se objeví coby životní partner Ivy Bittové ve filmu Alice Nellis Právě dnes.
"Ale tam toho mám míň, takže se dvojí natáčení dá stihnout," říká. V Bestiáři se jeho zhroucená láska léčí vztahy s jinými muži, ale Roden je před kamerou nepotkal, jen jednou se prý "na place" střídal s kolegou Markem Vašutem.
Teď ho čeká ještě šestidenní výlet do Španělska, kde ústřední pár na dovolené v úvodu vztahu zažije ve zkratce prakticky vše, co ho čeká posléze: spirálu mezi nebem a peklem. A jeden den se má točit v Londýně.
"Rozhodně nejde o to, aby si štáb udělal výlet, ta prostředí prostě patří k hrdinovu životnímu stylu," upozorňuje Pavlásková. Vše se točí v reálu, štáb vystřídá více než padesát míst, každý třetí obraz se odehrává jinde, takže se tým přesouvá i dvakrát denně.
"Chceme dostat do příběhu co nejvíc filmařiny, netočíme pro televizi, ale pro velké plátno. Což je těžké: není to komorní film a není to klip," míní Brabec, který snímal už debut Pavláskové Čas sluhů. Ač mezitím sám režíroval, návrat za kameru přijal.
"Kamera je služebník a já neumím sloužit kdekomu. Ale tohle je radost, když je režisér chytrý a ví, co chce," chválí Pavláskovou. Ta mu hned oplácí: "Žije filmem, přemýšlí o něm, když se mu něco nezdá, řekne to přímo; navíc je úžasný lidsky a vždy nás rozesměje."
Což kameraman předvede, když přijde řeč na erotické scény. Tvrdí, že si je točí s dublérkami tajně do zásoby. "Bestiář má spíš erotické situace než scény, nejde o nadskakující lidi v posteli, ale originální pikantnosti," krotí režisérka Brabce, který se směje: "Ale kdybychom chtěli, uměli bychom to rozdovádět!" Výsledek uvidí diváci 19. dubna 2007.
