Současně film vyvolal řadu polemik, neboť spojuje dva světy: zábavu a holocaust. "Jestliže komik své triky a výstupy nezařadí do příběhu, umře hlady," vysvětluje Sergio Bini, jenž ve filmu představuje přítele hlavního hrdiny, oč se podle jeho názoru Benigni pokoušel.
První půli Benigni coby číšník Guido dobývá ohňostrojem klaunských kousků i poetickou výmluvností srdce učitelky.
Avšak jejich štěstí rozbije válka a transport Židů do koncentračního tábora. Guido se snaží pětiletého synka uchránit před těmi hrůzami hrou: namluví mu, že tu jde o zábavnou soutěž na body.
Kdo vyhraje, získá tank.
"Když jsem film viděl s odstupem coby divák, vnímal jsem jej jako barevné představení, jež se příliš náhle zlomí ve velice chmurné. Něco se mi líbilo, něco ne, ale Benigniho za jeho invenci a odvahu musím obdivovat," říká zdrženlivě Bini. Ani reakce krajanů prý nebyly tak jednoznačné: "Publikum je rozděleno. Někteří mí přátelé se tváří velmi rozpačitě, jiní film přijímají nadšeně bez výhrad a další lidé mají určité pochybnosti." Ti poslední soudí, že taková optika je nebezpečná, protože podává o holocaustu nepřesnou informaci. "Diskuse filmu neškodí," tají pořád Bini svůj vlastní jasný postoj.
Americkou kritiku ovšem snímek Život je krásný vyloženě nadchl. Good Morning America: "Benigni má Chaplinova génia při spojování smíchu a smutku." Podle Los Angeles Times jde o mistrovské dílo, jež neopakovatelně ukazuje, že liský duch s použitím humoru a fantazie překoná cokoli.
A Chicago Tribune mluví o moderním komickém mistrovství, romantickém, veselém a zároveň omamně dojímavém filmu.
Naopak třeba Petr Zelenka, nositel Českých lvů za Knoflíkáře, podotýká, že oscarová komise opět nezklamala, když dala hlas válečnému nevkusu. Ve filmu totiž spatřuje zásadní otázku vkusu. "Člověk by věřil, že takový film si po Schindlerově seznamu snad nikdo nemůže dovolit - a dovolil si! Benigniho snímek dělí lidi na dvě skupiny a já jsem v tomhle militantní: říkám otevřeně, že tu druhou polovinu nemám rád. Schindlerův seznam taky představoval otázku vkusu: ano, to byl film, který jsem vzal rozumově i emočně. Tím spíš si nemůžeme hrát na to, že jde o dva filmy podobné. Snímky o holocaustu musí být autentické, lidé jako Spielberg fakta zkoumají a ověřují - kdežto tady není ani vteřina pravdivá!" Režisér Vladimír Michálek jej viděl v Los Angeles a sdílí názor svého kolegy: "Strašně se mi nelíbil. Mě se ta záležitost dotýká a věci, které se na Benigniho filmu vyzdvihují, ona údajná naděje, na mě působí jako velká manipulace.
Nevěřím z toho ani slovu."
První půli Benigni coby číšník Guido dobývá ohňostrojem klaunských kousků i poetickou výmluvností srdce učitelky.
Avšak jejich štěstí rozbije válka a transport Židů do koncentračního tábora. Guido se snaží pětiletého synka uchránit před těmi hrůzami hrou: namluví mu, že tu jde o zábavnou soutěž na body.
Kdo vyhraje, získá tank.
"Když jsem film viděl s odstupem coby divák, vnímal jsem jej jako barevné představení, jež se příliš náhle zlomí ve velice chmurné. Něco se mi líbilo, něco ne, ale Benigniho za jeho invenci a odvahu musím obdivovat," říká zdrženlivě Bini. Ani reakce krajanů prý nebyly tak jednoznačné: "Publikum je rozděleno. Někteří mí přátelé se tváří velmi rozpačitě, jiní film přijímají nadšeně bez výhrad a další lidé mají určité pochybnosti." Ti poslední soudí, že taková optika je nebezpečná, protože podává o holocaustu nepřesnou informaci. "Diskuse filmu neškodí," tají pořád Bini svůj vlastní jasný postoj.
Americkou kritiku ovšem snímek Život je krásný vyloženě nadchl. Good Morning America: "Benigni má Chaplinova génia při spojování smíchu a smutku." Podle Los Angeles Times jde o mistrovské dílo, jež neopakovatelně ukazuje, že liský duch s použitím humoru a fantazie překoná cokoli.
A Chicago Tribune mluví o moderním komickém mistrovství, romantickém, veselém a zároveň omamně dojímavém filmu.
Naopak třeba Petr Zelenka, nositel Českých lvů za Knoflíkáře, podotýká, že oscarová komise opět nezklamala, když dala hlas válečnému nevkusu. Ve filmu totiž spatřuje zásadní otázku vkusu. "Člověk by věřil, že takový film si po Schindlerově seznamu snad nikdo nemůže dovolit - a dovolil si! Benigniho snímek dělí lidi na dvě skupiny a já jsem v tomhle militantní: říkám otevřeně, že tu druhou polovinu nemám rád. Schindlerův seznam taky představoval otázku vkusu: ano, to byl film, který jsem vzal rozumově i emočně. Tím spíš si nemůžeme hrát na to, že jde o dva filmy podobné. Snímky o holocaustu musí být autentické, lidé jako Spielberg fakta zkoumají a ověřují - kdežto tady není ani vteřina pravdivá!" Režisér Vladimír Michálek jej viděl v Los Angeles a sdílí názor svého kolegy: "Strašně se mi nelíbil. Mě se ta záležitost dotýká a věci, které se na Benigniho filmu vyzdvihují, ona údajná naděje, na mě působí jako velká manipulace.
Nevěřím z toho ani slovu."
