Svora se brání sdělit přesné číslo, ale podnikatelé, kteří mají k celé záležitosti velmi blízko, mluví o více než dvou stech tisících prodaných výtisků. A to je cifra, kterou takhle rychle - kniha vyšla až na konci října - patrně nedosáhl od roku 1989 žádný titul.
Ohlas Svorovy knihy je ojedinělý a poplatný svému námětu i způsobu zpracování - přesto jde o důkaz obecnější, jenž charakterizuje knižní rok 1998. Vydávání rychloobrátkových, často velmi řídkých, někdy jen zkompilovaných titulů, které se snaží strefit do aktuální poptávky dne, dosáhlo právě loni svého zenitu. Knihy jdoucí po známých jménech či společenských a politických "aktualitkách" výrazněji vstoupily na scénu v roce 1997, kdy pražské nakladatelství Duel přispěchalo mimo jiné hned s několika tituly o Havlových a kdy fascinaci prezidentským párem završila před Vánocemi 1997 Lída Rakušanová. Mělkost jejího autorizovaného portrétu Václav a Dagmar Havlových předznamenala loňský boom obdobných rychlovek.
Loni byl rok několika voleb, což opět bohatě vytěžilo nakladatelství Duel. Jiné podniky, Unholy Cathedral či Petrklíč, se zaměřily na herce, v pražském Formátu dali prostor exnováckým redaktorům. Nicméně Michal Zítko z Unholy cathedral předpovídá, že prodejnost obdobných titulů je už za svým vrcholem: "Ukazuje se, že lidé nemohou takový počet podobných knih finančně utáhnout. Není to už tak dobrý obchod, jak si mnozí stále myslí." Knihy o Jiřině Bohdalové ještě udal na trhu patnáct tisíc výtisků, ale Viktor Preiss už vydal třikrát méně. V zásadě s ním souhlasí i Svatopluk Štefl z Formátu - přestože jeho titulu Pravda přichází z Novy od Kateřiny Kašparové se ještě prodalo padesát tisíc výtisků.
Knižní podnikatelé, kteří hleděli do roku 1998 pesimisticky, jsou nakonec s loňskem relativně spokojeni. Z průběžných statistik pražské Národní knihovny vyplývá, že s největší pravděpodobností loni opět vyšlo více titulů než rok předtím. Nekonal se zatím ani výrazný propad odbytu, avizovaný ještě na konci léta; mnozí nakladatelé i prodejci dokonce zaznamenali zvýšené obraty. Tento nárůst ovšem často pouze kopíruje inflaci, což znamená, že zisk stagnuje, respektive klesá. "A započtu-li k tomu meziroční zdvih cen knih, vychází mi, že trh se zlomil do recesního vývoje," vyvozuje ředitel Mladé fronty Vladimír Pistorius.
Řada jeho kolegů situaci takto ostře nevidí, nicméně například Pavel Dobrovský, majitel distribuční firmy a nakladatelství Beta-Dobrovský upozorňuje, že knižní trh se výrazně spravil na poslední chvíli, když o Vánocích dostal opravdu mimořádnou finanční injekci: "Zdá se, že jsme vydělali na tom, že lidé dali přednost knihám před dražšími dárky. Snad jen my a prodejci hraček si letos Vánoce pochvalujeme." Skutečnost, že Vánoce byly tentokrát výjimečně dobré, potvrzuje za všechny prodejce i Jan Kanzelsberger, majitel zdejšího největšího knihkupectví, pražského Domu knihy: "Bylo to jako před dvaceti lety - knihy se opět staly klasickým, ba ideálním vánočním darem."
Kanzelsbergerův Dům knihy je symbolem toho, co sami podnikatalé vesměs označují za jednu ze zásadních trendových změn loňského roku - tedy koncentrace trhu. "Nejpatrnější je v tuto chvíli na straně prodejců. Nejde jen o první knižní megastory, ale také o snahu vytvářet řetězce knihkupectví vlastněných jednou firmou," souhlasí Jiří Kolečko z Knižního klubu.
Často se objevují námitky, že tato koncentrace trhu uškodí pestrosti nabídky. Ale faktem je, že zdejší scéna zatím zdaleka nedrží dech nejen s dramatickým vývojem na Západě, ale ani s Polskem či Maďarskem. V čem jsme naopak v minulém roce odstartovali raketově, to jsou obří nákupní střediska po obvodech velkých měst - i tam se začínají prodávat knihy. Nikdo nyní nedokáže odhadnout, jak to změní trh. Vladimír Pistorius opatrně předvídá: "Mají možnost prodávat knihy levněji, a to by bylo pro klasické knihkupce velmi nepříjemné."
Ohlas Svorovy knihy je ojedinělý a poplatný svému námětu i způsobu zpracování - přesto jde o důkaz obecnější, jenž charakterizuje knižní rok 1998. Vydávání rychloobrátkových, často velmi řídkých, někdy jen zkompilovaných titulů, které se snaží strefit do aktuální poptávky dne, dosáhlo právě loni svého zenitu. Knihy jdoucí po známých jménech či společenských a politických "aktualitkách" výrazněji vstoupily na scénu v roce 1997, kdy pražské nakladatelství Duel přispěchalo mimo jiné hned s několika tituly o Havlových a kdy fascinaci prezidentským párem završila před Vánocemi 1997 Lída Rakušanová. Mělkost jejího autorizovaného portrétu Václav a Dagmar Havlových předznamenala loňský boom obdobných rychlovek.
Loni byl rok několika voleb, což opět bohatě vytěžilo nakladatelství Duel. Jiné podniky, Unholy Cathedral či Petrklíč, se zaměřily na herce, v pražském Formátu dali prostor exnováckým redaktorům. Nicméně Michal Zítko z Unholy cathedral předpovídá, že prodejnost obdobných titulů je už za svým vrcholem: "Ukazuje se, že lidé nemohou takový počet podobných knih finančně utáhnout. Není to už tak dobrý obchod, jak si mnozí stále myslí." Knihy o Jiřině Bohdalové ještě udal na trhu patnáct tisíc výtisků, ale Viktor Preiss už vydal třikrát méně. V zásadě s ním souhlasí i Svatopluk Štefl z Formátu - přestože jeho titulu Pravda přichází z Novy od Kateřiny Kašparové se ještě prodalo padesát tisíc výtisků.
Knižní podnikatelé, kteří hleděli do roku 1998 pesimisticky, jsou nakonec s loňskem relativně spokojeni. Z průběžných statistik pražské Národní knihovny vyplývá, že s největší pravděpodobností loni opět vyšlo více titulů než rok předtím. Nekonal se zatím ani výrazný propad odbytu, avizovaný ještě na konci léta; mnozí nakladatelé i prodejci dokonce zaznamenali zvýšené obraty. Tento nárůst ovšem často pouze kopíruje inflaci, což znamená, že zisk stagnuje, respektive klesá. "A započtu-li k tomu meziroční zdvih cen knih, vychází mi, že trh se zlomil do recesního vývoje," vyvozuje ředitel Mladé fronty Vladimír Pistorius.
Řada jeho kolegů situaci takto ostře nevidí, nicméně například Pavel Dobrovský, majitel distribuční firmy a nakladatelství Beta-Dobrovský upozorňuje, že knižní trh se výrazně spravil na poslední chvíli, když o Vánocích dostal opravdu mimořádnou finanční injekci: "Zdá se, že jsme vydělali na tom, že lidé dali přednost knihám před dražšími dárky. Snad jen my a prodejci hraček si letos Vánoce pochvalujeme." Skutečnost, že Vánoce byly tentokrát výjimečně dobré, potvrzuje za všechny prodejce i Jan Kanzelsberger, majitel zdejšího největšího knihkupectví, pražského Domu knihy: "Bylo to jako před dvaceti lety - knihy se opět staly klasickým, ba ideálním vánočním darem."
Kanzelsbergerův Dům knihy je symbolem toho, co sami podnikatalé vesměs označují za jednu ze zásadních trendových změn loňského roku - tedy koncentrace trhu. "Nejpatrnější je v tuto chvíli na straně prodejců. Nejde jen o první knižní megastory, ale také o snahu vytvářet řetězce knihkupectví vlastněných jednou firmou," souhlasí Jiří Kolečko z Knižního klubu.
Často se objevují námitky, že tato koncentrace trhu uškodí pestrosti nabídky. Ale faktem je, že zdejší scéna zatím zdaleka nedrží dech nejen s dramatickým vývojem na Západě, ale ani s Polskem či Maďarskem. V čem jsme naopak v minulém roce odstartovali raketově, to jsou obří nákupní střediska po obvodech velkých měst - i tam se začínají prodávat knihy. Nikdo nyní nedokáže odhadnout, jak to změní trh. Vladimír Pistorius opatrně předvídá: "Mají možnost prodávat knihy levněji, a to by bylo pro klasické knihkupce velmi nepříjemné."
