Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Busta Lenina, obraz Husáka. Národní muzeum zmapuje dělnické hnutí

  11:17aktualizováno  11:17
Národní muzeum získalo do svých sbírek jedinečnou kolekci dokumentů a předmětů Muzea dělnického hnutí, která mapuje české a československé politické, sociální i kulturní dějiny od poloviny 19. do konce 20. století. Poslouží badatelům a budou se i vystavovat.

Portrét Gustáva Husáka v ornamentovém rámu vytvořeném orientální technikou chátam-kárí. Dar Lidové strany Íránu XVII. sjezdu KSČ, 1986. | foto: Národní muzeum

Fotogalerie

Sbírky Národního muzea rozšíří pero, kterým byla podepsána kapitulace německých vojsk v Praze 8. května 1945, originál rukopisu Julia Fučíka Reportáž psaná na oprátce, jediné dva zachované výtisky plakátu Karla Teigeho k 10. výročí říjnové revoluce z roku 1927, ale i busty Lenina, Stalina a Gottwalda a dalších téměř 700 tisíc sbírkových předmětů, archivních dokumentů a knih.

Nově získané exponáty, které jsou unikátním dokladem naší nedávné historie, se stanou nedílnou součástí sbírek Národního muzea, budou využívány odborně a výstavně a své místo naleznou i při budování nových expozic v Historické budově Národního muzea.

Chlebová figurka Tulák vytvořená Antonínem Zápotockým ve vězení, asi 1921,...

Chlebová figurka Tulák vytvořená Antonínem Zápotockým ve vězení, asi 1921, předaná Marií Zápotockou z pozůstalosti Antonína Zápotockého

Významná je i část sbírky sestávající z pozůstalostí Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého nebo Julia Fučíka, fotografický archiv, fond výtvarného umění včetně socialistického realismu, fond plakátů, maket, militarií a podobně. Nedocenitelná je sbírka i v oblasti zachycení dějin československého muzejnictví v letech 1954–1989.

„Pro nás je převzetí sbírky Muzea dělnického hnutí velkou událostí. Jedná se o jednu z největších akvizic od založení Národního muzea v 19. století,“ říká generální ředitel Michal Lukeš. Národní muzeum doteď nemělo ve své sbírce moderních dějin tak široké spektrum sbírkových předmětů.

Muzeum dělnického hnutí

Vzniklo v březnu 1990 jako muzeum novodobých dějin, zaměřené na sociální dějiny 19. a 20. století. Bylo založeno zejména k převzetí rozsáhlých sbírkových fondů Muzea Klementa Gottwalda, Muzea Julia Fučíka a Muzea V. I. Lenina. Hlavním cílem a smyslem činnosti Muzea dělnického hnutí se stalo uchování a ochrana kulturních hodnot a předmětů patřících do movitého kulturního dědictví, shromážděných v jeho sbírkovém fondu, a umožnění jejich veřejného využití při výzkumu novodobých dějin.

Sbírka obsahuje i kuriozity jako chlebové figurky vytvořené Antonínem Zápotockým ve vězení počátkem 20. let nebo obraz namalovaný kosmonautem Leonovem. Vedle toho do ní patří také díla Maxe Švabinského, Emila Filly, Jana Štursy či J. V. Myslbeka. Se sbírkou získalo Národní muzeum i předměty dokládající každodenní život v minulém století, například legitimace, denní tisk, žebračenky a potravinové lístky.

Unikátní předměty představí Národní muzeum návštěvníkům v rámci budovaných nových expozic v Historické budově na Václavském náměstí v Praze i na speciálních výstavách. Jako zdroj cenných informací bude sloužit také badatelům, velká část fondu, především fotografická sbírka bude urychleně digitalizována.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.