Jan Kotík se narodil v roce 1916 a absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Jana Bendy. Byl členem Skupiny 42, působil v časopise Tvar a spolupracoval s Ústředím lidové umělecké výroby a s Ústavem bytové a oděvní kultury. Živě se také zajímal o design - jeho vázy z rytého skla byly v roce 1957 vystaveny v Bruselu na EXPU 58. Do paměti se Kotík zapsal také jako teoretik.
Malíř byl velkým zastáncem moderního umění, což bylo silně proti mysli komunistickému vedení tehdejšího Československa, které v roce 1960 označilo jeho článek K otázkám moderního umění za revizionistický. Od roku 1964 se Kotík společně s Adolfem Hoffmeisterem pustil do otevřeného boje s komunistickou ideologií.
V roce 1968 měl autor monografickou výstavu v Mánesu a aktivně se účastnil veškerého dění. Po okupaci dostal pozvání ze západního Berlína a působil jako hostující profesor na Schule für Gestaltung, kde zaznamenal značné úspěchy. O tři roky později mu Německá spolková republika udělila politický azyl.
Po roce 1989 se Kotík aktivně účastnil výtvarného života v České republice, nicméně bydlištěm již zůstal za hranicemi. Čile vystavoval, překládal, vydával knihy či působil jako předseda umělecké rady Institutu výtvarné kultury při Univerzitě J. E. Purkyněho v Ústí nad Labem, kde také získal čestný titul doctor honoris causa. Jan Kotík zemřel letos na jaře ve věku 86 let.
 Veletržní palác |
