Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní galerie vystavuje dekadentní díla Františka Kavána

  11:34aktualizováno  11:34
Národní galerie v Praze připravila objevnou výstavu raných děl českého malíře Františka Kavána. Známý krajinář, žák Julia Mařáka, se zde projevuje ve své dekadentní a symbolistní rovině. Výstava v Konírně paláce Kinských potrvá do 13. května.

František Kaván: Umrlčí cesta (1895–1896) | foto: Národní galerie Praha

František Kaván: Milosrdenství... (1895–1896)

František Kaván: Milosrdenství... (1895–1896)

Rané dílo malíře a básníka Františka Kavána (1866–1941) může přinést určité překvapení i znalcům českého umění konce 19. století. Národní galerie v Praze prostřednictvím relativně malé výstavy, čítající necelých 60 exponátů, zpřístupňuje veřejnosti jeho obrazy, kresby a grafické listy vzniklé během pouhých pěti let, mezi roky 1894 až 1899. Nově objevená Kavánova díla, která Národní galerie nedávno získala, v mnohém rozbíjejí tradiční představu o Kavánově tvorbě.

Některé z těchto prací sice už byly k vidění na velkých výstavách a jsou reprodukovány v odborných publikacích (Dekadence, Sváry zření, Křičte ústa!), zde však vždy tvořily jen malý střípek z rozsáhlejší mozaiky, prezentující především období či tendenci, nikoliv dílo jediného autora.

Pohromadě jsou nyní zásluhou kurátorky Zuzany Novotné jako ucelený obraz jedné zajímavé a zároveň opomíjené vývojové etapy Kavánova díla vystaveny poprvé. Expozice odkrývá dosud málo známé souvislosti spletitých kořenů, z nichž se jen o několik let později začalo rodit české moderní umění.

Fotogalerie

Výstava se opírá především o práce na papíře, které z technických důvodů nelze vystavovat dlouhodobě. Symbolistní a dekadentní krajiny Františka Kavána představují podle autorky výstavy také mimořádně zajímavou spojnici mezi těmito tendencemi ve výtvarném umění a českou literaturou sklonku 19. století.

František Kaván se stýkal s dekadentními literáty z okruhu Moderní revue. Byl mu blízký nejen Karel Hlaváček, ale také mnozí další tehdejší básníci. Sám ostatně psal verše a byl překladatelem, zejména z ruštiny. Proto by právě vzájemný vliv literatury a výtvarného umění mohl být leitmotivem této komorní výstavy.

Pro srovnání s Kavánovou tvorbou posledních pěti let 19. století jsou v Konírně paláce Kinských v střídmém výběru vystavena obdobná díla Antonína Chittussiho, Karla Hlaváčka či Jaroslava Panušky. Kavánova dekadentní tvorba se tak znovu ocitla v relevantním kontextu, který návštěvníkovi umožňuje vcítění do zjitřené, ale inspirativní atmosféry přelomu 19. a 20. století, doby na prahu moderny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kovová plastika pro pátera Josefa Toufara. Její autor, uznávaný sochař Olbram...
OBRAZEM: Socha pro Toufara i Ifigenie. Připomeňte si dílo Olbrama Zoubka

Akademický sochař Olbram Zoubek, který ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel, za svůj život vytvořil nespočet zásadních děl pro českou i světovou výtvarnou scénu....  celý článek

Architekti Michal Krištof a Ondřej Chybík
Z Brna je těžké se prosadit ve světě, tvrdí architekti Chybík a Krištof

Mezi architekty září jako komety, třebaže jim je jen něco málo přes 30 let. Za sebou už mají velké projekty, jako je podoba pražské čtvrti Waltrovka či...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Šaty a sukně do 350,-
Šaty a sukně do 350,-

Udělejte si radost bez výčitek.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.