Umělá kauza Zbraslav
Národní galerie ihned po opadnutí vody zveřejnila zprávu, že jí záplavy nezpůsobily žádnou újmu na sbírkách. Podle informací MF DNES však byla poškozena řada soch v zaplaveném depozitáři na zbraslavském zámku. "Považuji to za uměle vyvolanou, škodlivou kauzu. Míra poškození v depozitáři byla minimální. Národní galerie nebrečí, ale pracuje," uvedl včera Knížák. Nepopřel, že byla zaplavena většina ze 4100 soch v depozitáři. V prvních povodňových dnech ředitel tvrdil, že jich bylo "jen několik".
Podle Knížáka byl depozitář na Zbraslavi ve velmi špatném stavu, už když do vedení NG nastupoval. V 90. letech byla na Zbraslavi zrušena expozice sochařství 19. a 20. století a nahrazena sbírkou orientálního umění. Sochy kvůli tomu putovaly do sklepení. "Tehdy stav depozitářů i stav uměleckých děl nikoho nezajímal, ani novináře, ani daňové poplatníky, kteří se dnes tak vehementně ozývají a kteří už tehdy měli právo se ptát, kdo k tak necitlivým zásahům dal pokyn," uvádí ve svém písemném vyjádření Naděžda Blažíčková-Horová, ředitelka Sbírky umění 19. století NG.
Podle Blažíčkové-Horové se dají všechny sochy uvést do původního stavu. Na Zbraslavi prý navíc nebyly žádné modely z nepálené hlíny, které by voda rozpustila. Jiří Gregor, který na zámku pomáhal vynášet sochy během záplav, přitom v pondělí v televizním pořadu Přesčas zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět police s hromádkami rozteklé hlíny.
Podle informací MF DNES včera dopoledne vedení NG navrhlo řediteli Sbírky orientálního umění na zbraslavském zámku Filipu Suchomelovi, aby rezignoval. Gregor se na zaplavený zbraslavský zámek dostal a pomáhal tam právě se Suchomelovým souhlasem. "Zatím jsme nerozhodli," řekl k jednání o Suchomelově postu Knížák. "Bylo mi to doporučeno," potvrdil Suchomel.
Optimální klášterní vlhkost
Z Anežského kláštera pracovníci NG odklidili nánosy, které se do přízemí dostaly přívalem vody z kanalizace a ze středověkých studní. Objekt byl čtyři dny bez energie, od 18. srpna v něm běží nouzový zdroj.
"Po obnově dodávky elektrické energie se nám podařilo snížit vlhkost, dnes se pohybuje zcela v normálu," uvádí ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas. I podle Miloslava Němečka z ČVUT, odborníka na klimatologii, není nyní vlhkost pro unikátní díla rizikem. "Doporučil jsem, aby byly sbírky uzavřeny. Žádné zbytečné otevírání dveří, žádné experimenty. Ukázalo se to jako účelné." Znovuotevření expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa v Anežském klášteře podle Vlnase závisí na řadě okolností. Musí se spravit komunikace kolem kláštera, obnovit dodávky proudu, zprovoznit inženýrské sítě. Knížák po povodni tvrdil, že expozici otevře "jakmile prostor zpřístupní policie".
"V rizikovém přízemí kláštera už nikdy nebudou výstavy gotického umění," říká Vlnas. Proto se výstava Těšínská madona, plánovaná na konec roku, přesouvá do paláce Kinských. Uvažuje se i o přestěhování celé expozice do jiného objektu. Mluví se zvláště o Jiřském klášteře, z nějž se sbírka do Anežského kláštera dostala předloni.
- středa 4. září 2002
