Podle očitých svědků i podle návštěvy, kterou na zbraslavském zámku v úterý dopoledne učinil redaktor Jan H. Vitvar, lze vznést nad tvrzeními představitelů NG vážné otazníky.
Jednak byl na zámku ve Zbraslavi zasažen tamější depozitář: redaktor MF DNES viděl na vlastní oči stovky sušících se soch a Jiří Gregor, který minulý týden pomáhal z depozitáře skulptury vynášet, soudí, že se nemohla nezničit některá sádrová díla včetně originálů od významných umělců. Jednak byl Anežský klášter v centru Prahy v některých místech zatopen do výšky bezmála dvou metrů, přičemž kamenné zdivo nasálo tuto vlhkost a nelze vyloučit, že takové prostředí bude zcela nevhodné pro dalš í prezentaci klimaticky nadmíru citlivého středověkého umění.
Milan Knížák však vyhlásil informační embargo, novináři nemají až do příštího týdne do objektů přístup.
Vše je zajištěno
Na zbraslavském zámku bylo po odčerpání vody ze suterénních prostorů započato s vynášením soch a jejich následným preventivním ošetřením. Bylo nutno povrch oplachovat čistou vodou a odstranit nános sedimentů. Po tomto základním očištění jsou sochy umisťovány v přízemních chodbách. Cirkulací vzduchu otevřenými okny dochází k pomalému vysoušení. Současně jsou v těchto prostorách umístěny odvlhčovače. Sbírkové předměty, které jsou umístěny v expozici v horních patrech, nejsou touto vlhkostí ohroženy.
Sádrové sochy, které byly umístěny v suterénních prostorách a po zatopení očištěny, je možno rozčlenit na dvě kategorie.
1) sádrové odlitky, které byly provedeny odborným štukatérem a byly povrchově ošetřeny tak, aby jejich povrch neutrpěl nečistotami, nebo měly řádnou barevnou patinaci, jsou v dobrém stavu, který zaručuje po restaurátorském ošetření možnou prezentaci.
2) sádrové odlitky, které nebyly povrchově ošetřeny a byly již v minulosti ve vlhkém prostředí, mají povrch jemně strukturálně narušen. I v tomto případě je možný restaurátorský zásah, který je ovšem značně náročný.
Terakota je nepoškozena, krátkodobá zátěž vodou způsobená záplavou a následné očištění a vysušení zaručí další stabilitu.
Bronzové sochy jsou po očištění zabezpečeny; jejich stav je uspokojivý a umožňuje průběžné restaurátorské ošetřování.
Sbírkové předměty a celková expozice v Anežském klášteře je odborně sledována. Vlhkost v historickém zdivu je odborně vysoušena, klimatizace výstavních prostorů je zajištěna náhradním zdrojem. Po obnovení dodávky elektřiny do objektu bude možno záložní zdroj odstavit. Dřevěné polychromované plastiky a desková malba není ohrožena a v současnosti jsou prováděna taková opatření, aby vzlínající vlhkost zdiva nestoupla do vyšších pater, kde je expozice umístěna. Významná díla proto nejsou ohrožena, deskové obrazy nejsou umístěny na vlhkých zdech a vlhké zdivo není ani v prostorách expozice.
Petr Kuthan, akademický sochař a restaurátor, vedoucí Restaurátorského oddělení NG
Nesmířeni s našimi úspěchy
Mezi opatřeními, která vyhlásil premiér V. Špidla, je varování pro každého, kdo by chtěl následky katastrofálních záplav zneužít pro své vlastní cíle. Myslím, že uvedený článek publikovaný v Mladé frontě DNES je pokusem několika jedinců, kteří se nemohou smířit s dnešními úspěchy Národní galerie a snaží se tuto instituci diskvalifikovat.
Základní informace, jež poskytlo vedení NG o škodách, které vznikly při záplavách, byly vyhodnoceny na základě dostupných zjištění. Podle těchto informací skutečně v Národní galerii nedošlo ke škodám, které by mohly být srovnatelné s katastrofou, jež postihla jiné instituce spravující kulturní dědictví v České republice.
V depozitáři plastiky 19. a 20. století v suterénu zbraslavského zámku je umístěno 4100 objektů, většinou sádrových a bronzových odlitků. V menší míře jsou zde díla v keramice - pálené hlíně. Není vyloučeno, že mezi stovkami děl Karla Dvořáka mohou být i drobnější práce, které mohly utrpět proto, že by eventuálně nebyly dostatečně vypálené. Tuto a další informace, které by vedly k tomu, že bychom se mohli zcela přesně vyjádřit k eventuální škodě, bude možné s definitivní platností zjistit během asanačních prací při vynášení a ošetřování zaplavených plastik. Nejcennější díla byla z depozitáře včas přemístěna do chodeb vyšších pater zbraslavského zámku a nebyla zaplavena. Přemístění celého depozitáře bylo z hlediska charakteru prostoru, objemu sbírky a stavu jejích děl nerealizovatelné.
Jednou ze zarážejících skutečností, nebo dokonce projevem, který lze nazvat hyenismem, je, že člověk, který se podílel na špatném vedení sbírek Národní galerie, předešlý pověřený ředitel Sbírky moderního a současného umění ing. Jiří Gregor, pod záminkou pomoci Národní galerii přišel hledat osočující materiály proti této instituci.
Tomáš Vlček, ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie ve Veletržním paláci
Chtěli byste se snad brodit bahnem?!
Text v MFD sice vyjadřuje pochopitelnou a chvályhodnou obavu o osud uměleckých děl, současně je však konfrontačně vyhrocen vůči vedení Národní galerie v Praze. Autor se žel nevyhnul některým zjednodušením, zkreslením nebo i omylům.
Je zapotřebí upřesnit, že díla umístěná v přízemních prostorách Kláštera sv. Anežky České byla evakuována a zajištěna s předstihem již ve čtvrtek 8. srpna, druhá etapa evakuace pak proběhla v pondělí 12. srpna, kdy se do bezpečí odklidilo zařízení ohrožených kancelářských prostor, dětského ateliéru a sádrové odlitky tvořící haptickou stezku. V dostatečném předstihu byly zabezpečeny chemikálie z technických provozů. Do středy 14. srpna stačila čerpadla udržovat stav spodní vody na přijatelné výši. Poté došlo k zaplavení podzemních a přízemních prostor přívalem vody z dešťové kanalizace a ze tří středověkých studní. V přízemí se nacházela hladina ve výši asi dvou metrů nad podlahou.
Přesto povodeň nezpůsobila žádné škody na uměleckých dílech v expozici a depozitáři. První měření klimatu ve výstavních prostorech ukázalo hodnoty relativní vlhkosti vzduchu okolo 70 procent, přičemž za optimální dlouhodobý standard pro uchování středověkých plastik a deskových maleb se považuje rozmezí 50-60 procent. Následně započalo postupné a pozvolné řízené snižování vlhkosti a celková úprava klimatu a cirkulace vzduchu v expozici. K 23. srpnu se pohybovala vlhkost vzduchu v různých částech expozice mezi 58-63 procenty a tento stav se podařilo stabilizovat. Rychlejší snižování relativní vlhkosti by mohlo být pro díla rizikové. Pravidelné restaurátorské kontroly neprokázaly žádné zhoršení stavu děl. Expozice zůstává samozřejmě pod zvýšeným odborným dohledem.
Rovněž tvrzení pana Vitvara, že "skutečný stav škod" v Anežském klášteře "je před zraky novinářů bedlivě střežen", se nezakládá na pravdě. Národní galerie uspořádá 3. září přímo v klášteře tiskovou konferenci, během níž budou zástupci médií detailně seznámeni s následky povodní a budou si moci prohlédnout i expozici, aby se na místě přesvědčili o stavu gotických děl. Dřívější termín tiskové konference nebyl dost dobře možný, neboť ani pan Vitvar, ani jeho kolegové by se pravděpodobně nechtěli brodit bahnem a přelézat kontejnery s odpadem. Samozřejmě, že v Anežském klášteře platí zvýšená bezpečnostní opatření a nepovolané osoby sem nemají přístup, avšak to je vzhledem k významu a hodnotě děl jistě pochopitelné.
Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie
Odsuzuji ten útok
Ministr kultury Pavel Dostál sděluje, že nemá naprosto žádný důvod pochybovat o slovech ředitele NG, prof. Milana Knížáka, že Národní galerie neutrpěla při povodních žádné škody na svých sbírkách. Naopak, plně mu důvěřuje a rozhodně odsuzuje útok na vedení Národní galerie, jakým bezpochyby oba články uveřejněné bez jakýchkoli důkazů 28. 8. v MF DNES jsou.
Kateřina Besserová, mluvčí ministerstva kultury
|
Názor: Rádi si bahnem zabrodíme |
|
Stávající vedení Národní galerie, jemuž pevnou rukou velí Milan Knížák, nemá rádo, když se mu někdo snaží dívat pod ruce. Z naší strany vůbec neběží o jakousi skandalizaci NG, natož o nějaký mediální hon, jak se snaží šéfové této instituce veřejnosti namluvit téměř pokaždé, když se někdo o jejich činnost zajímá jen trochu jiným způsobem, než si oni sami představují. |
