Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní galerie mlží o důsledcích záplav

  9:33aktualizováno  9:33
Národní galerie v Praze před týdnem zveřejnila prohlášení, v němž tvrdí, že se jí podařilo s úspěchem čelit povodňové vlně. "Archivy a umělecká díla ve všech expozicích Národní galerie v Praze zůstaly zcela nepoškozeny," píše se ve zprávě. Nyní se ukazuje, že to není pravda. Generální ředitel Národní galerie Milan Knížák několikrát veřejně prohlásil, že největší tuzemská výstavní instituce záplavy přečkala beze šrámů na sbírkách. Dva objekty galerie přitom leží v nejtěžších záplavových oblastech.

Expozice asijského umění je umístěna na zámku Zbraslav, expozice středověkého umění v Anežském klášteře v centru Prahy. Vystavovaná díla se galerii skutečně podařilo ochránit. Jenže: ve Zbraslavi byl zatopen rozsáhlý depozitář soch z 19. a 20. století, v Anežském klášteře se zase nebezpečně zvýšila vlhkost budovy, která nyní ohrožuje umělecké skvosty nedozírné hodnoty. O problémech zbraslavského zámku jako první informoval v pondělí týdeník Respekt.

I n f o r m a č n í  e m b a r g o

Knížák na informace o situaci v Národní galerii vyhlásil totální embargo. Zaměstnancům zakázal novináře vpouštět do zasažených objektů a sdělovat jim cokoli o stavu po povodni. Ve včerejším Právu uvedl, že na Zbraslavi voda jen krátce zatopila, ale neponičila několik plastik. Ovšem i skrz mříže zámecké brány jsou vidět stovky soch, které se suší v chodbách. "Jsem přesvědčen, že se zničila spousta sáder včetně řady originálů významných umělců. Po hliněných modelech na policích zbyly jen hromádky," tvrdí Jiří Gregor, jenž před časem řídil Sbírku moderního a současného umění ve Veletržním paláci.

Ve Zbraslavi minulý čtvrtek a pátek pomáhal vynášet z depozitáře zaplavené sochy. Gregor byl v zámku už v úterý 13. srpna, kdy tok Vltavy začal kulminovat. "V tu dobu jsem viděl hasiče, jak z depozitáře čerpají vodu. V noci byli odvoláni na pomoc postiženým lidem a řeka pak celý sklep zatopila. Exponáty odstěhovat včas zkrátka nešlo, ale nechápu, že o tom vedení galerie nyní mlčí," říká Gregor.

"Jsou tam bronzy, ty se omyjí. Je tam pár sáder, podle restaurátorů se očistí a napatinují. Nám se proti jiným institucím zas tak moc nestalo. Nechápu, proč vás to najednou tolik zajímá," diví se ředitelka oddělení malířství a sochařství sbírky 19. století Národní galerie Naděžda Blažíčková-Horová. Zájem novinářů podle ní pramení z nenávisti vůči osobě Milana Knížáka.

I podle nynějšího ředitele Sbírky moderního a současného umění Tomáše Vlčka jsou zjištění Národní galerie velmi pozitivní. "Měli jsme velký strach. Sádra je ovšem materiál, který vodu dobře vypařuje. K žádnému zničení nedošlo." V depozitáři podle něj bylo kolem čtyř tisíc plastik. Nejcennější kusy včetně autorských sáder Augusta Rodina prý byly včas ze sklepa vyneseny. Zůstaly v něm pouze neautorské odlitky. Podle informací MF DNES však byly mimo jiné zatopeny i originální Myslbekovy a Štursovy sádrové studie.

Z c e l a  n e v h o d n ý  d e p o z i t á ř

Milan Knížák slíbil, že zbraslavský zámek v nejbližších dnech otevře pro veřejnost. Podle nynějšího stavu areálu je však zřejmé, že asijskou sbírku, která pohromě díky včasnému přestěhování do vyšších pater ušla, veřejnost ještě dlouho neuvidí. Promáčené sochy totiž okupují všechny přízemní chodby zámku, a to zatím z depozitáře nebyly vyneseny všechny. Navíc na vchodech do areálu visí cedule: Zámecký park je uzavřen z důvodu propadu zeminy.

Jisté je, že depozitář byl umístěn - z hlediska velké vody - na zcela nevhodném místě. "Už na jaře jsme rozhodli, že uděláme nový. Už jsme vyprázdnili kočárovnu a stodolu. Je to však problém peněz. Navíc depozitář mohl být přestěhován již dávno, kdybych nepřevzal takové kurátory jako třeba Kamila Nábělka a Jiřího Zemánka, kteří pro sbírku vůbec nejsou vhodní," naráží Tomáš Vlček na nedávné rozsáhlé propouštění kurátorů z Národní galerie.

"Depozitář byl špatný už za minulého vedení galerie. Tehdy se sbírka rozstrkala, kam se dalo. Až pan Knížák o ni začal pečovat," připojuje se k obraně Naděžda Blažíčková-Horová. Za bývalého ředitele Národní galerie Jiřího Kotalíka prý v depozitáři ležely i obrazy francouzských mistrů.

V l h k o s t  v  A n e ž s k é m   k l á š t e ř e

Sbírky středověkého umění Národní galerie byly původně umístěny v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Do Anežského kláštera se dostaly předloni. Už tehdy odborníci upozorňovali na nebezpečí, že díla kupříkladu Mistra Theodorika či Mistra třeboňského oltáře se ocitnou v rizikové oblasti zátopové vlny. Do Anežského kláštera se nyní voda dostala spodem. Expozice podle vedení galerie dotčena nebyla, nebezpečí však představuje sedmdesátiprocentní vlhkost, do které se tamější místnosti dostaly.

Navíc kvůli výpadku proudu přestala fungovat klimatizace a s vlhkostí se začalo bojovat až po spuštění náhradního agregátu. Několik odborníků na staré umění agentuře ČTK zaslalo petici, v níž požadují přemístění sbírek z Anežského kláštera na bezpečnější místo. "Přímé ohrožení této sbírky není, ale nelze předvídat, co se stane na podzim, až přijde vlhko", řekl agentuře spoluautor výzvy Ivo Hlobil, zástupce ředitele Ústavu dějin umění Akademie věd. Podle něj potrvá velmi dlouho, než kamenné zdivo kláštera vyschne.

Gotické desky jsou přitom na vlhkost nesmírně citlivé. I v případě Anežského kláštera platí, že skutečný stav škod je před zraky novinářů Národní galerií bedlivě střežen. Podobné problémy, leckdy nesrovnatelně větších rozměrů, má řada tuzemských institucí. Voda jim většinou zničila nenahraditelné archivy.

Pouze Národní galerie však své škody před veřejností skrývá nebo bagatelizuje. Ministr kultury Pavel Dostál ji před čtrnácti dny v České televizi pochválil za to, že díky svému vedení utrpěla ztráty jen na "stavebních pracích".

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.