Umění Starého světa - Buddha (datovano do 3. až 4. stolení našeho letopočtu)

Umění Starého světa - Buddha (datovano do 3. až 4. stolení našeho letopočtu) | foto: Archiv Národní galerie

Národní galerie láká i na tisíciletou „Monu Lisu“ z Pákistánu

  • 0
Sedm tisíc let velkých světových kultur Evropy, severní Afriky a Asie představí od pátku v pražském paláci Kinských nová stálá expozice Národní galerie a Národního muzea, nazvaná Umění Starého světa.

Obměna expozice

Palác Kinských bude mít otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Vstupné je 150 korun.
Některá díla jsou příliš cenná, než aby se mohla vystavovat celou dobu. Proto se bude kolekce obměňovat.

Prohlídkový okruh začíná u nejstarších památek starověkého Egypta, Předního východu a antiky. Zde bude k vidění například rakev hodnostáře Hara, datovaná na přelom pozdní a řecké doby, tedy do čtvrtého století před naším letopočtem, klínopisné památky, ukázky kamenných idolů ze 3. tisíciletí př. n. l. nebo řecké a římské šperky.

Další patro patří umění Asie. Celý jeden sál se například věnuje starověkým čínským exponátům nebo buddhistickému umění tibetské oblasti. "Velmi zajímavým spojovacím článkem evropské a východní kultury je krásná busta, která vypadá jako hlava půvabného jinocha Apollona, a přitom jde o Buddhu. Je datovaná do 3. až 4. stolení našeho letopočtu a byla vytvořena v Gandháře na území dnešního Pákistánu. Tato busta je pro mě Monou Lisou celé expozice," upozorňuje na výjimečný exponát Helena Honcoopová, kurátorka a ředitelka Sbírky orientálního umění pražské Národní galerie.

Umění Starého světa - Hlava koně
Ze sbírky Umění Starého světa

Asijská kolekce nabídne mimo jiné například nejstarší památky neolitu v podobě rituálních disků z nefritu z období Šang a Čo či kolekci bronzových spon ve "zvířecím stylu", které pocházejí od středoasijských stepních nomádů.

Expozice se však neomezuje pouze na starověké památky. "Chtěli jsme, aby bylo vidět, jak se jednotlivé kultury vzájemně ovlivňovaly a jaký měly vliv na umění současnosti," popisuje kurátorka. "I přesto, že jde o velké množství exponátů, snažili jsme se, aby byla expozice odlehčená a měla spíše galerijní než muzeální charakter," říká Honcoopová. Podotýká, že některá díla jsou příliš cenná, aby mohla být vystavována po celou dobu trvání expozice, proto se bude kolekce obměňovat.

Výstava tady zůstane až osm let

"Jde hlavně o umělecká díla na papíře nebo hedvábí, která mohou být citlivá na světlo. Díky tomu však divák najde při každé další návštěvě něco nového," tvrdí kurátorka.

Ze sbírky Umění Starého světa

Expozice, která je výjimečná také spojením sbírek dvou velikých institucí, by měla zůstat na Staroměstském náměstí až osm let. Jejím podnětem byla rekonstrukce Národního muzea. "Její sbírky by jinak zůstaly lidem skryty, a to by byla škoda," říká Honcoopová.