Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní divadlo se rozloučilo s Otomarem Krejčou, zazněla i jeho recitace

  12:15aktualizováno  12:15
Smutečně vyzdobená historická budova Národního divadla v Praze byla dnes před polednem místem posledního rozloučení s významným režisérem a hercem Otomarem Krejčou, který zemřel 6. listopadu ve věku 87 let.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009) | foto: ČTK

U katafalku drželi čestnou stráž kolegové zesnulého. Mezi květy u rakve na jevišti byly věnce prezidenta Václava Klause, premiéra Jana Fischera, předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, ministerstva kultury, Akademie múzických umění, nadace Život umělce, Herecké asociace, národních divadel z Prahy a Brna a Divadelního ústavu.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Květy poslali také členové někdejšího Divadla Za branou, činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě, Václav a Dagmar Havlovi, pařížská Comédie-Française, divadelního souboru Jeana Vilara z belgického města Louvain-la-Neuve a svému rodákovi i město Pelhřimov. Klaus, Fischer i Vlček usedli mezi smutečními hosty.

Václav Klaus na pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Pietní akt zahájili členové Stamicova kvarteta volnou větou z kvartetu As dur Antonína Dvořáka. Krejčův nejbližší spolupracovník dramaturg Karel Kraus upozornil na Krejčův umělecký odkaz i okolnosti, za nichž ještě s Josefem Topolem, Marií Tomášovou a Janem Třískou zakládali v polovině 60. let Divadlo Za branou.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Ze zvukového záznamu pak Krejču připomněly verše z Písní kosmických Jana Nerudy v jeho osobitém podání. Z videa si účastníci smutečního aktu v hledišti historické budovy Národního divadla připomněli jeho recitační mistrovství také v interpretaci Halasovy básně Já se tam vrátím.

Otomar Krejča (23. listopadu 2005)

Otomar Krejča se zásadně zapsal do historie české první scény; jeho cílem bylo vytvoření dramaturgie, která by přinesla původní hru s pravdivými postavami současníků. V roce 1956 byl jmenován šéfem činohry, avšak po pěti letech rezignoval na protest proti tomu, že byl Kraus propuštěn.

Jako režisér vytvořil Krejča 84 inscenací; z toho více než polovinu v zahraničí, když doma pracovat nesměl. Patnáct let žil nedobrovolným kočovným životem, který však naplnil vrchovatě. Nastudoval mnoho úspěšných projektů v Německu, Belgii, Francii, Itálii, Švédsku, Finsku a dalších zemích.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přemysl Pálek v titulní roli nového nastudování Krysaře v pražském Kalichu
Landův Krysař vznikl ve staré době. V Kalichu zkoušejí novou verzi

Po důmyslné dřevěné scéně plné otočných kulis se prochází postava v kápi. Herec Přemysl Pálek odříká své věty důsledně zadumaně. Jeho role Krysaře vzbuzuje...  celý článek

Petr Pelzer jako Pavel Tigrid v televizním projektu České století
Zemřel Petr Pelzer, hlas Gandalfa. Zahrál si v Helimadoe či Učiteli tance

V šestasedmdesáti letech zemřel dlouholetý herec Národního divadla Petr Pelzer, poslední roky působil i v Divadle Na Jezerce. Filmoví diváci jej znají z...  celý článek

Z open-air verze představení Tu noc těsně před lesy
RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni

Jinde je všechno stejné. Tato cynická poznámka uvádí neméně cynický text z pera francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltése. Ten své dílo uváděné pod českým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.