Určitě se najde hodně lidí, kteří mi toto srovnání vyčtou. Já se mu ale nemůžu ubránit. Sobotní výroční koncert Psích vojáků mi připomněl nedávné vystoupení Leonarda Cohena ve vysočanské areně.
Samozřejmě: Filip Topol si nepomáhá žádnými backvokalistkami, v žádné jeho skladbě nehraje takovou roli kytara jako u Cohena a zatímco kanadský hudebník vystupuje ve velkých halách, Topol obráží kluby. Obě hudební tělesa navíc hrají zcela jiný žánr.
Přesto se najde mnoho, co je spojuje: hudební genialita, výjimečný poetický talent, smysl pro dramaturgii a práci s publikem. Oba mají dar učinit ze svých koncertů ojedinělý zážitek a také s nimi šetří jak se šafránem.
Jistě, najdou se mnozí, co říkají, že „Vojáci“ nejsou co bývali od té doby, co Filip nepije, ale upřímně: jsou to jen povídačky. Jsem rád, že už nehraje „na krev“ nebo nohama.
„Komu je přes třicet?“
Výroční koncert v Akropoli ovšem musel bavit všechny Topolovy fanoušky. Nevynechal žádný hit, měl výborně nazvučený celý band, lidí bylo sice hodně, ale dalo se dýchat. I na lídrovi kapely bylo znát, že si koncert užívá.
Vtipkoval s publikem: „Kolika z vám je přes třicet?“ hledal Topol aspoň nějaké puberťáky. V téměř zlidovělých skladbách, pokud se to v případě Psích vojáků dá takto vůbec říct, například Marilyn Monroe nebo Kruh, tradičně improvizoval.
Došlo ale i na připomenutí významných osobností, které v kapele působily. „Rádi bychom dnešní koncert věnovali našemu bývalému kytaristovi Jaroslavu Fenstererovi, který již není mezi námi,“ zahájil Topol sobotní koncert.
Téměř kompletní národ psích vojáků
Žižkovský koncertní set téměř kopíroval kompilaci Národ psích vojáků, skladby z novějších alb se dají spočítat na prstech jedné ruky. Úvod obstarala skladba Russian mystic pop op. IV.
Kromě oslavenců hrajících ve složení Filip Topol (klavír, zpěv), Luděk Horký (baskytara) a David Skála (bicí) se v průběhu vystoupení představilo také několik bývalých souputníků Psích vojáků, například jeden ze zakládajících členů baskytarista Jan Hazuka, saxofonisté Jiří Jelínek a Petr Venkrbec nebo houslista Pavel Cigánek.
Není divu, že zaplněný Palác Akropolis nechtěl band Filipa Topola pustit z pódia. Ačkoliv je asi jediný interpret, který se při aplausu k publiku někdy ze stydlivosti točí zády, jeho charisma při hraní je pohlcující.
Diskografie Psích vojákůDebutové album Psích vojáků Nalej čistého vína, pokrytče se objevilo roku 1991, následovaly Leitmotiv (1991), Live I. a II. (1993), Sestra (1994, s texty Jáchyma Topola, vybranými z jeho stejnojmenného románu), Brutální lyrika (1995), Národ Psích vojáků (1996), Hořící holubi (1997) či Myši v poli a jiné příběhy (1999). Vedle nahrávek se Psími vojáky vydal Filip Topol také sólová alba Sakramiláčku (1995) a Střepy (1999). |
