Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Napřed čtěte Hilského překlad Shakespearových Sonetů, až pak něco pište

aktualizováno 
-

Shakespearovy Sonety v přetlumočení Martina Hilského se buď stanou normotvorným vzorem, jak nadále vydávat díla základního kánonu světové literatury - a nebo zůstanou krátkým, sladkým snem, probuzení z něhož do české knižní reality bude hořké. Obsahují vše, čeho si nejnáročnější duše může zažádat. Na každé dvojstraně zrcadlově anglický a český text sonetu. Pod anglickým textem anglické přetlumočení nebo objasnění obtížnějších výrazů. Pod českým textem český výklad intertextuálních vztahů v rámci doby, Shakespearova díla i samé knihy sonetů - ale také vysvětlení důvodů, které vedly k tomu či jinému překladatelskému řešení. Před 154 takovýmito dvojstranami obšírná studie. Za nimi rejstřík sonetů podle anglického i českého incipitu a seznam "sonetologické" literatury a dosavadních českých překladů.
Profesor Martin Hilský je původcem všech složek knihy, jádrem svazku nicméně zůstává sám překlad Sonetů. Několik českých generací vyrůstalo a učilo se rozumět poezii na překladu Jana Vladislava (poprvé vyšel roku 1955); "koňský sonet" se v jeho překladu stal díky Šlitrovi a Matuškovi dokonce hitem. Úroda překladů z posledního desetiletí, mezi nimi překlad známého milovníka knih Miroslava Macka, neměla čas zapustit kořeny a po Hilském už ani nezapustí: epocha Vladislavova skončila až nyní.
Vladislavův překlad se tím nestal náhle "špatným". Ve srovnání s Hilským je zejména daleko věrnější. Jeden příklad: Poslání 42. sonetu "But here's the joy: my friend and I are one / Sweet flatt'ry! Then she loves but me alone!" Vladislav poctivě převedl "Mám ale útěchu: ty a já jedno jsme! / Sladký klam: potom přec má ráda zas jen mne!", kdežto Hilský parafrázuje, ba volně tvoří na motivy: "Vždyť já jsem on, a proto raduji se: / milují mne, když spolu milují se." Ovšem - Hilský je díky zrcadlovosti vydání v daleko výhodnější situaci: může si takovéto volnosti dovolit, přidávaje výzvu čtenářům, ať si srovnáním originálu s překladem vytvoří svůj vlastní, "třetí" text.
Po Hilském se nicméně Vladislavův překlad začal jevit jako jednostranný - uhlazený, decentní, "petrarkovský". Hilský totiž odhaluje Shakespeara sarkastického, dryáčnického a nekonečně milujícího sexuální dvojsmysly. O sonetech 135. a 136., které u Vladislava neviňoučce hovoří o "přání", Hilský prozrazuje, jaký ohňostroj lascivních hříček rozehrávají se slůvkem "will", jež mohlo znamenat Williama, chtíč, budoucí čas, penis i vaginu - a za pomoci trojice "Vilda, Vilík, také Bill", který "k službám tu stojí", navozuje adekvátně vilnou atmosféru. Hilský jakoby přebíral po Shakespearovi štafetu a vymýšlí hříčky nové: 20. sonet s námětem androgynské oboupohlavní krásy je přeložen se střídáním mužských (jednoslabičných) a ženských (dvouslabičných) rýmů...
Další Hilského zásluhou je vědomí o Shakespearově neustálém odkazování na dobově oblíbenou literaturu. Platónovo Symposion a Ovidiovy Proměny jsou v první části souboru, věnované mladému příteli, Hilským nejen citovány bezmála pod každým druhým sonetem, ale i brány v potaz při překladu: úvod 53. sonetu obsahuje klíčové platónské pojmy "podstata" (=idea) a "stín", a ty Hilský (na rozdíl od Vladislava) náležitě akcentuje. Krátce - Sonety v Hilského překladu a výkladu by měly být povinnou četbou pro překladatele, ale i pro mladé adepty básnictví: aby si uvědomili, že skutečná, mistrovská a tradicí poučená poezie se liší od toho, co se za ni pokládá dnes - od pár výkřiků a výlevů poházených libovolně, prý "spontánně" vedle sebe - jako vybroušený diamant od ostravské haldy. Byť uhlík je obojí.
William Shakespeare: The Sonnets - Sonety. Přeložil, poznámkami opatřil a úvodní studii napsal Martin Hilský. TORST, Praha 1997

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.