Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před sarajevským atentátem ovládali rozhašteřenou Evropu Náměsíčníci

  16:31aktualizováno  16:31
Příslovečných "sedm kulí v Sarajevu" odstartovalo nejhlubší otřes v evropských dějinách. O důvodech konfliktu bylo už řečeno mnohé. Britský profesor Christopher Clark ve své knize Náměsíčníci ovšem boří zavedené mýty.

Sarajevský atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este na dobové ilustraci. | foto: Profimedia.cz

Náměsíčníci (obal)

Náměsíčníci (obal)

Christopher Clark je profesorem moderních dějin na univerzitě v Cambridgi a zabývá se především německými dějinami - je autorem knih Politika sbližování: Misionářské protestantství v Prusku 1728–1941 a Císař Vilém II. a železné království: Vzestup a pád Pruska 1600–1947.

V Náměsíčnících, majících podtitul Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce, odmítá staré klišé svalující vinu především na tzv. Ústřední mocnosti a příčiny událostí, jež vyvolaly světový konflikt hledá zejména na Balkáně, tedy tam, kde zazněly jeho první výstřely.

Teroristický čin politického aktivisty Gavrila Principa, který před sto lety, 28. června 1914 v Sarajevu zabil při atentátu následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou, měl původně zajiatit samostatnost Bosně. Ve svém důsledku ovšem zapříčinil pád dosavadního modelu evropské civilizace a smrt několika milionů lidí.

Koupit e-knihu

Knihu Náměsíčníci si můžete koupit v elektronické podobě na knihy.idnes.cz za 149 Kč.

Christopher Clark na základě mnohdy dosud neznámých nebo nezpracovaných pramenů líčí především to, co předcházelo samotnému atentátu, o jeho bezprostředních okolnostech a samotném průběhu se čtenář dozví až za polovinou obsáhlého, více než 650stránkového svazku.

Práce soustřeďuje pozornost na Srbsko a Balkán. Clark začíná zavražděním srbského krále Alexandra I. v roce 1903 a ukazuje, že tehdejší Evropa nebyla dnešním ostrovem záviděníhodné stability, nýbrž ji sužovaly chronické problémy. Změnila se z multipolárního světa 80. let 19. století v bipolární systém rozdělený ve dvě aliance.

Těmmi byly Dohoda, uzavřená Francií a Ruskem, k níž se později volně přidružila Velká Británie, a Trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a jejich nespolehlivého spojence Itálie. Důsledkem byl svět plný terorismu, bojechtivosti a nestability, jenž řídila řada neschopných politických představitelů.

A proč Náměsíčníci? Autor odhaluje, že se muži, kteří vládli Evropě a pyšnili se svou moderností a rozumností, chovali jako náměsíční. Potáceli se od jedné krize ke druhé a nakonec sami sebe přesvědčili, že jediným východiskem je válka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.