Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nakladatel Zítko ze slávy nevyjde

  13:06aktualizováno  13:06
Skřipec a Skřipeček jsou v tuzemsku jedinými literárními cenami, při jejichž vyhlašování se publikum většinou náramně baví a výherci zlostně skřípou zuby - tedy pokud vůbec dorazí, což se v osmileté historii cen dosud stalo pouze jednou. Ani letos si pro hlavní anticenu, která se minulý víkend tradičně udělovala na veletrhu Svět knihy nejhoršímu překladu v oblasti beletrie, nikdo nepřišel. "Nebudu účinkovat při takové šaškárně," vysvětloval svou neúčast Michal Zítko, majitel pražského nakladatelství Adonai.
Obec překladatelů přiřkla jeho podniku Skřipec za první dva svazky projektu Osm digestů světových autorů, který měl ve zkrácené verzi představit slavná díla literatury od antiky až po současnost.

"Za evidentní zneužití prací řady předních českých překladatelů pro účely velmi problematické a po odborné a profesionální stránce nedbale zpracované publikace," odůvodnil rozhodnutí poroty její předseda Libor Dvořák. Podle komise upravovatelé vytěžili stávající české překlady světových bestsellerů, jako je například Jméno růže Umberta Eca, Pán much Williama Goldinga, Mistr a Markétka Michaila Bulgakova či Hamleta Williama Shakespeara. Kromě toho se to v digestech podle porotců hemží stylistickými, gramatickými i literními chybami.

Adonai se brání - jednatel nakladatelství Ota Pavlas včera odesílal překladatelské obci dopis: "Dosti překvapivé je, že nám udílíte takovouto cenu za svazek, který není, jak jistě víte, překladem, ačkoliv tato cena je určena špatným překladatelským textům. V digestech jde samozřejmě o něco jiného než o překlad, jedná se o svého druhu adaptaci." Tuto svébytnou adaptaci Pavlas zdůvodňuje i tím, že na digest se nevztahuje copyright. Jinými slovy - upravovatel nasál stávající překlady a potom dílo převyprávěl. Důsledky této logiky se nabízejí: autora původního překladu nemusí nakladatel žádat o svolení, předkládat mu k nahlédnutí výsledek, ba ani mu platit.

Známý normalizační básník a publicista Karel Sýs si prý přečetl přímo originál Shakespearova Hamleta a poté digestoval - takto: "Měknou nám kolena, smrt lavíruje červeň našich lící štětcem namočeným v myšině, a naše plány? Cha! Že byly obráceny ostřím proti osudu? Teď zvadly jako prsy starých bab a změnily se v dětské slintání!" Jak uvádí překladatel a jeden z porotců Viktor Janiš, Sýsovo krácení je často velmi vzdálené originálu. Občas jde Sýsův digest dokonce proti svému "zhušťovacímu" smyslu. "Shakespearův text upravovatel vycpává vlastními neústrojnými metaforami, jako by mu originál nebyl dost poetický! Příklad za všechny - slavný Hamletův monolog je zcela zbytečně vyfutrován tvrzením: Neznámo je horší než obrna," uvádí ve svém posudku Janiš.

Špatně dopadl i dialog Piláta s Ješuou v Bulgakovově románu Mistr a Markétka. Namísto původního Pilátova dotazu "Jméno?" a Ješuovy reakce "Moje?" vzniká digestový paskvil. Pilát: "Jak se jmenuješ?" Ješuova odpověď: "Moje?" A tam, kde William Golding v Pánu much původně napsal větu "Teď tu stál celý poplašený pozorností, která se na něho soustředila, a zavrtával palec u nohy do ostré trávy," přišla digestová podoba s obměnou: "Kluk stál, zavrtával oči do země a rozpačitě si cucal palec."

"Víte, proč Adonai tu cenu dostalo? Protože je spjaté s mým jménem, a tudíž se značnou mediální pozorností!" vysvětluj e si Michal Zítko, proslulý svým vydáním Hitlerova spisu Mein Kampf. Vydávání digestů Zítko chápe jako záslužnou činnost, která děti může přivést i k originálu - prý na rozdíl od jednostránkových obsahů z děl světové a české literatury, které tady už řadu let vycházejí. "Nemůžete po nás chtít, aby to byl Shakespeare, Eco, Golding. Digest přece není literatura - důležité je, aby představil postavy, uvedl hlavní zápletku a v ideálním případě - opakuji v ideálním - zachoval atmosféru originálu," míní Zítko.

Podle Zítka je zařazení v takovém digestu pro autora vlastně poctou: "Kdybych byl autorem, sám bych se v takovém digestu rád ocitl." Na podobnou možnost asi jen tak nedojde, i kdyby Zítko rázem začal spisovat a proslul. Digesty z dílny Adonai se totiž špatně prodávají a majitel celý projekt pozastavil.

Michal Zítko vydal českou verzi Hitlerovy knihy Mein Kampf a jeho nakladatelství Adonai obdrželo anticenu Skřipec.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svět módy podle ilustrátorky Megan Hessové
Po Sexu ve městě ilustruje kreslířka životní příběh Coco Chanel

Módní návrhářka Coco Chanel přesvědčila svět, že dámské kalhoty, bižuterie i značkové parfémy mají smysl. Její život nyní představuje kniha Coco Chanel –...  celý článek

František Plánička v knize Hrdinové
Plánička, Bican, Masopust i Nedvěd. Fotbalové legendy ožijí jako Hrdinové

Fotbalový expert Jaromír Bosák sedí na zahradě v houpačce a drbe kočku. V letní pohodě rozpráví o svých oblíbených fotbalových hrdinech. „To je strašně těžká...  celý článek

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...
RECENZE: Nešetří novináře ani sousedy. Boží oko inspiroval Snowden i CIA

Americký spisovatel Barry Eisler si na chvíli odskočil od hrdinů svých knih Johna Raina a Bena Trevena, aby napsal politický thriller Boží oko. Inspiroval ho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.