„V zahraničí je velký zájem o hudbu Leoše Janáčka. Když vydáme desku s jeho takřka neznámou Šárkou, svět si operu objeví,“ říká producent alba Petr Vít. Se starší nahrávku Šárky sice už dříve přišla firma Multisonic, ale nominovaná deska je prvním studiovým snímkem, díky němuž se o tomto díle dověděla široká hudební veřejnost.
Ještě před pár lety věděli o existenci Janáčkovy operní prvotiny jen odborníci. Šárka na jednu stranu obsahuje hudebně působivá místa, na druhou stranu je jakousi kuriozitou, podloženou archaicky patetickým libretem. Má tři dějství, ale její celková délka sotva přesáhne jednu hodinu. Tato „zkratka“ je navíc zvláštní hybrid. Janáček na ní začal pracovat jako třicátník, ale odložil ji poté, co mu básník Julius Zeyer odmítl dát souhlas ke zhudebnění svého textu.
K Šárce se skladatel vrátil až po třiceti letech. Podrobil ji kritickému pohledu a v Brně se roku 1925 dočkal opožděné premiéry. Na scéně se pak tato opera objevovala víc než sporadicky.
Aby obnovená, digitálně nahraná Šárka mohla vstoupit do světa namlsaného tisícovkami titulů klasiky, potřebovala vlivného spojence. Stal se jím dirigent Charles Mackerras, znalec Janáčkova díla. „Mackerras se vypravil do Brna, kde studoval Janáčkovy rukopisy. Vyznal se dokonce i v jeho škrabopisu,“ vzpomíná producent Vít.
Pro Šárku se nadchla i pěvkyně Eva Urbanová, třebaže si zprvu myslela, že má zpívat ve Šárce Fibichově. „Když jsem se potýkal s rolí Ctirada, žasl jsem, jak zajímavá je to hudba,“ řekl další protagonista nahrávky tenorista Peter Straka časopisu Harmonie.
Členové České filharmonie i Pražského filharmonického sboru přerušili v srpnu 2000 dovolenou a sešli se i s Mackerrasem na nahrávání v pražském Rudolfinu. Náročná příprava i natáčení Šárky spolkly několik milionů korun. Nová Šárka pak vyšla začátkem minulého roku.
„Hodně se o desce vědělo a hodně se o ní psalo,“ říká producent Vít. Recenzenti oceňovali, že se za operu postavil Mackerras se schopnými sólisty. Líbily se jim romantické tóny díla. Šárka figurovala už v nominacích na ceny britského časopisu Gramophone, byla i jedním z horkých favoritů na ceny udělované zkraje letošního roku v rámci festivalu hudebního průmyslu v Cannes.
„Když jsme se dozvěděli, že Šárka získala nominace na Grammy, informovali jsme naše obchodní partnery. Navíc všude tuto skutečnost uvádíme. Stále nám přicházejí objednávky. Ale celkový obchodní efekt se projeví se zpožděním, asi za dva měsíce,“ míní Vít. Dosud se prodalo asi čtyři a půl tisíce kopií Šárky, drtivá většina v zahraničí.
Ředitelka firmy Supraphon Jana Gondová se vypravila na vyhlášení Grammy do Los Angeles. „To nevadí, že nepřivezla zlaté gramofonky. Už tak je to úspěch,“ říká producent Petr Vít.
2. března 2002
