Z filmu Nadine

Z filmu Nadine | foto: Cinemart

Nadine, syrová roadmovie s dudlíkem

  • 1
Psychopatka. Jak jinak nazvat ženu, která svému expříteli ukradne sedmiměsíční dceru a v kabrioletu vybaveném dětskou sedačkou s ním sjíždí portugalské serpentiny?! To je hrdinka filmu Nadine perspektivou muže-diváka.

Nicméně pozor: ženský pohled na věc může být povážlivě jiný. Pravda, Nadine se chová iracionálně, ba dokonce velmi nezodpovědně, ale má k tomu své důvody, a na to ženské ucho slyší. Zvláště to citlivé.

Nizozemský režisér a scenárista Erik de Bruyn se po debutu Divoké mušle blýskl. Natočil film plný protikladů, které provokují, burcují a v neposlední řadě také udržují pozornost tam, kde příběh hrozí sklouznout k žánrovému klišé.

Těžké psychologické drama tu a tam dýchne mrazivým  thrilllerovým tónem, jinde se naopak zatetelí žensky intimními vhledy - nápadně mnoho scén snímá de Bruyn přes nejrůznější skleněné plochy nebo rovnou odlesky a stíny a dojem, že jsme se náhodou někomu vmísili do nejintimnějších sfér jeho života, tím náležitě posiluje.

TRAILER K FILMU NADINE

Přestože jde o komorní snímek sázející hlavně na charizma hlavní hrdinky (tu mimochodem v různých etapách jejího života zahrály tři různé herečky), rozhodně se nespokojuje jen s nenáročnou televizní estetikou. Nadine je skutečný film - i když působí civilně a nenápadně.

Ostatně právě kombinace civilnosti formy a extrémnosti tématu je to, co nejspíš provokuje nejvíc. V podstatě sledujeme roadmovie, jejíž hrdinkou je vlastně prachobyčejný únosce. Nadine jednoho dne nakupuje v supermarketu. Když tam potká svého expartnera s dítětem, po kterém v dobách, kdy ještě byli spolu, jenom marně toužila, něco jí "rupne" v hlavě a dítě ukradne. Divák nechápe, ale pozor - nechápe ani sama Nadine.

Z filmu NadineAčkoli neví, co vlastně hodlá dělat dál, vydává se se řvoucím nemluvnětem na dlouhou cestu, během níž si společně s diváky rekapituluje, co ji vlastně k zoufalému činu dohnalo. A sbírá sympatie, samozřejmě: čím více ji poznáváme a čím více se dozvídáme z její minulosti, tím víc jí držíme palce. Vnímáme stejně iracionálně jako ona jedná.

Když na začátku balí dítě do plen, které krade matkám na veřejných záchodcích, ještě si ťukáme na hlavu. Když s dítětem přitisknutým k prsům šťastně brouzdá vlnami oceánu, jsme už mnohem shovívavější. To, co udělala, bylo zavrženíhodné, ona sama ale zavrženíhodná není. Jestli chtěl říct De Bruyn přesně tohle, pak se mu to povedlo. A ještě lepší je, že divák ani neví jak.

NADINE
Belgie / Nizozemsko, 2007, 105 min. Režie: Erik de Bruyn. Hrají: Monique Hendrickx, Rifka Lodeizen, Beatriz Batarda, Manou Kersting a další.
Hodnocení: 60 %