Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Tristana Tzaru se vyplatilo počkat

  0:35aktualizováno  0:35
Člověk zrozený z chaosu a jasu – tak se charakterizoval na počátku své tvůrčí cesty jeden z nejpodstatnějších autorů evropské literatury první poloviny 20. století: otec dadaismu Tristan Tzara (1896–1963).

Tristan Tzara | foto: Profimedia.cz

Teprve dnes, čtyřiačtyřicet let po jeho smrti, máme možnost sledovat vývoj tohoto génia v celku. Zasloužil se o to básník a překladatel Zdeněk Lorenc titulem Daroval jsem svou duši bílému kameni.

Přestože se Lorenc (1919–99) s Tzarou osobně setkal hned po druhé světové válce a jeho dílo sledoval a překládal víc než půl století, neměl to u zdejších romanistů snadné: už jeho prvnímu výboru Paměť člověka (1966) vyčítali přílišnou autorskou licenci a fatální nepřesnosti; třeba Petr Král na Lorencovu adresu řekl, že Tzaru "sice náruživě miloval, básně mu ale bezpříkladně zmasakroval".

A to měl Zdeněk Lorenc k básníkovi blízko i tvůrčím naturelem: oba inklinovali k poezii diktované náhodou a nevědomím, k lyrickým textům, v nichž se romantická smyslovost kříží s absurdním humorem. Nynější výbor, který čekal na vydání desítky let, tak za originálem kulhá – přesto si podstatnou část své výchozí magie uchoval.

Tristan Tzara, původem Rumun, začínal pod vlivem symbolismu. Lorenc však tuto etapu ve výboru pomíjí a uvádí čtenáře rovnou do středu dění: tedy do curyšského kabaretu Voltaire, kde se Tzara v únoru 1916 "sdružil s poezií, skandálem a vzpourou" – a vymyslel dadaismus.

Dada se v jeho textech demonstruje jako hra s myšlenkou i jazykem, jako smršť obrazného nonsensu, která vyvrací všechny milníky v dějinách literatury. "Inteligent, to je na nic," triumfuje básník, "co je vzácné a co má hodnotu, to je idiot."

V roce 1922 podává dada demisi a Tzara, který mezitím Curych vyměnil za Paříž, začíná koketovat se surrealismem a jeho zájmem o psychoanalýzu, snění, šílenství nebo kulturu primitivních společností. K veršům přidává prózy, dramatické texty i eseje a prvotní negativismus obrací konstruktivním směrem – k poetické harmonii. Nové období vrcholí sbírkou Přibližný člověk, skladbou o devatenácti zpěvech, kterou básník dokončil v roce 1931.

Vedle "přibližného" člověka však vstupuje na scénu také člověk politický: na přelomu 30. a 40. let Tzara přijímá komunismus (viz sbírku Samo slunce silnice rudá); na rozdíl od Eluarda nebo Aragona však nikdy nedovolil ideologii, aby ho připravila o jemnost vnímání a sugestivní obraznost.

Surrealistická představa poezie jako "neřízeného myšlení" doznívá i v pozdním Tzarově díle. V básních, které snímají úděl člověka filtrem jasnozřivosti a melancholie. Ale také v pronikavých studiích věnovaných prokletému básníku Villonovi. Tristan Tzara do konce svých dní "nepřestal otvírat dveře, všechny dveře" – čili hledat a objevovat.

TRISTAN TZARA - Daroval jsem svou duši bílému kameni
Překlad Zdeněk Lorenc. Concordia, 320 stran, doporučená cena 296 korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.