Na triky zdejší zábavy jsou Hvězdné války krátké

  • 9
Jen to nezakřiknout: už druhý týden se Česká televize vytáhla s dramatickými novinkami. Po Uniformě sáhla včerejší Vůně vanilky kvalitativně ještě výš. Spojila nevšední, dobře napsaný příběh o lásce a volbě, bez výjimky výtečné herce, režii přesně postihující uzoučké doteky komického s tragickým, cit pro detail i vzácné nehrdinské hrdinství, jež se u takzvaně "osvobozovací" tematiky zpravidla nedaří.

Pro pamětníky naškrobených sovětských eposů museli američtí vojáci, normální klučíci přijímající svou službu stejně samozřejmě jako své místní jarní romance, znamenat příjemnou změnu. A navíc to byl příběh voňavý - dorty, které tu kouzlila hrdinka, nesly podobně jako Čokoláda ve stejnojmenném filmu opojný nádech výjimečnosti, svátečnosti a osobní vzpoury.

Jenže co provedla ČT s filmem, na nějž mohla být po dlouhé době pyšná a který stál pár milionů? Prodala ho hluboko pod cenou, proti hokeji Česko-Kanada. Zavání to mechanickými úvahami dávných ideových plánovačů: Máme neděli, přijde výročí konce války, to se šikne.

Kdyby takhle přemýšlela Nova, nečekala by s Indiana Jonesem rozumně až po šampionátu. Na Nově se však programové sebevraždy nepáchají, jen Vladimír Železný se občas nerozvážně pustí na tenký led filmů. V sobotním Volejte řediteli vykládal dotčeným labužníkům, proč ani Oscary pro Forresta Gumpa uváděného v ČT ve sledovanosti nepředstihly katastrofickou Sopku na Nově, leč zadělal si na nové polemiky, když popsal vkus Americké filmové akademie na jednom příkladu.

Dílo, jehož úroveň tu zpochybňoval - což je věcí názoru -, se nejmenuje Drak a tygr, ale Tygr a drak, a neporazil v boji o Oscara film Svěrákův, nýbrž Hřebejkův. Stane se, ale Železný jako člen tuzemské akademie, jež české filmy na Oscary vybírá, by to měl vědět.

Možná se přeřekl ve spěchu, aby stihl na ČT 1 dokument Příběh Hvězdných válek, pro diváky atraktivní a pro odborníky takřka povinný pohled do zákulisí zábavního průmyslu. To nebyl tuctový film o filmu s výkřiky hvězd, jak úžasně si užily báječné natáčení. Tady herci naopak napadli "děsné repliky", jež jim režisér vnutil, a on jim zase dal najevo, ať si nehoní triko, že si jejich "výkony" beztak sestřihá po svém.

Pozadí Hvězdných válek je víc než legenda, je to moderní alchymie, od předběžné kreslené animace po distribuční taktiku, jež vybírá jen kvalitní kina, ač omezí první nápor diváků. A přesto z křivulí showbyznysu dál prýští hravá pohádka.

Netřeba mířit až do vesmíru, aby divák našel dvě zcela odlišné planety. Stačí sobotní zábava. Bolek Polívka v Manéži, vyzbrojen pouze balonky a prakem, učiní ctnost i z díků sponzorům, básnivě si "zaseifrčí a zahrubíní" a s hosty Jiřím Macháčkem či Pavlem Liškou čaruje radost za tři koruny padesát; radost z okamžiku, kdy chytrý humor pěstují osobnosti.

Souběžně Go-Go šou na Nově navštíví jinou galaxii: vládne tam prasečí hlava, pivo, dechovka. A Aleš Háma halekající "Nade mlejnem pode mlejnem" musí urazit tisíce světelných let od soboty k neděli, kdy herecky zářil ve Vůni vanilky. Na takové triky jsou i Hvězdné války krátké.

,