Regina Carter představí aktuální projekt I'll Be Seeing You, vycházející z posledního alba, věnovaného její zemřelé matce. Regina Carter tak konečně i českému publiku dokáže, že jazzové housle už nejsou doménou pouze bílých mužských instrumentalistů, jako byli či jsou Stéphane Grappelli, Jean-Luc Ponty či Jerry Goodman.
Přestože Regina Carter vychází z jazzového mainstreamu, její umění z ní činí jednu z nejkreativnějších ženských jazzových interpretačních osobností současnosti. Časopis Time o její tvorbě napsal, že "zavádí posluchače do budoucnosti jazzu".
Regina Carter se už ve dvanácti letech stala členkou symfonického orchestru, v šestnácti jí ale učaroval jazz. Na Oakland University působila ve školním big bandu. Po absolvování univerzity se vydala do Německa, kde strávila skoro dva roky hraním v mnichovských klubech, aby se v roce 1987 vrátila do Detroitu a stala se členkou dívčí kapely Straight Ahead, se kterou nahrála dvě alba.
V roce 1991 se rozhodla otestovat své schopnosti v nejtvrdší jazzové konkurenci a vydala se do New Yorku, kde se jejími partnery stali mj. Steve Turre, Kenny Barron, Cassandra Wilson, The String Trio Of New York nebo Oliver Lake. Zásadní zlom v její kariéře ale přinesla spolupráce s Wyntonem Marsalisem při nahrávání oratoria Blood on the Fields.
Sláva alba ověnčeného Pulitzerovou cenou ji na jazzové scéně zviditelnila natolik, že po dvou titulech pro firmu Atlantic (Regina Carter, 1995, a Something for Grace, 1997) podepsala smlouvu s velmi respektovaným vydavatelstvím Verve.
Při nahrávání debutu pro tuto společnost (Rhythms of the Heart, 1998) její pozvání do studia přijali mj. Werner Vana Gierig, Peter Washington, Lewis Nash, Kenny Barron, Richard Bona nebo Romero Lubambo.
O dva roky později se nechala inspirovat písničkami, které mají nějaký vztah k jejímu rodnému Detroitu. Výsledkem bylo album Motor City Moments (2000). U jeho vzniku byli kromě jejího manžela a bubeníka Alvestera Garnetta také Marcus Belgrave, James Carter či Russell Malone.
O rok později svou diskografii obohatila o komorní projekt nominovaný na Grammy (Freefall, 2001), na kterém byl jejím partnerem pianista Kenny Barron.
Na slavný nástroj, housle, které pro Niccola Paganiniho postavil Giuseppe Guarneri del Gesú, nahrála album Paganini: After A Dream (2003). Připomněla na něm svou "klasickou" minulost ve skladbách autorů jako Maurice Ravel, Claude Debussy, Gabriel Fauré, do výběru zařadila také latinskoamerické standardy Astora Piazzolly nebo Antonia Carlose Jobima.
V roce 2004 odložila Regina Carter na čas housle, aby se mohla starat o nemocnou matku. Po její smrti pak dokonce zvažovala ukončení kariery. Nestalo se tak a v loňském roce vydala album I’ll Be Seeing You: A Sentimental Journey.
Houslistka do něj vložila veškerou technickou vyspělost a improvizační invenci při nahrávání oblíbených písniček své matky. Na albu se mezi hosty objevují Dee Dee Bridgewater či klarinetista Paquito D'Rivera.
Na pražském koncertě houslistku doprovodí pianista Xavier Davis, basista Matthew Parrish, klarinetista Darryl Harper a bubeník Alvester Garnett.
