Spirituál Kvintet

Spirituál Kvintet - Spirituál Kvintet | foto: Sony BMG

Na Spirituál kvintet se chodí už 47 let

  • 4
Spirituál kvintet si na nezájem publika nemůže stěžovat. Koncertuje už sedmačtyřicátou sezonu a podařilo se mu vydat takřka celý archiv svých nahrávek.

Posledními tituly, které se objevily na trhu v podobě dvojcédéček, je prastaré album Saužení lásky spojené se vzpomínkovou deskou nazvanou 30 let. K posluchačům se dostává i nová edice alba Spirituály a balady z roku 1977, které vychází společně s anglicky nazpívanou deskou Hallelu!

"Tímhle máme, kromě jednoho titulu, všechno v reedicích," bilancuje vedoucí skupiny Jiří Tichota. Přitom kapela měla zpočátku smůlu ve vydávání desek. Totalitní režim jí nepřál: svou druhou desku Spirituály a balady směla vydat až po sedmnácti letech činnosti. Spirituál kvintet, ve kterém působili bratři Nedvědové i tragicky zahynulý zpěvák Karel Zich, si vytvořil pevné posluchačské zázemí, o které se opírá dodnes.

"Jsme rádi, že i za reedice jsme dostali zlatou desku. Když vyšla znovu alba Písničky z roku raz dva a Šibeničky, prodalo se 13 tisíc nahrávek," říká Tichota. "Říkám si, že bychom mohli zvládnout další tři roky, aby se to zakulatilo. Ale to si můžu přát jen proto, že na nás lidi stále chodí," dodává Tichota.

Přitom ještě za Zichova života kapela nehrála na letních festivalech. "Karel chtěl mít v létě volno, během roku byl hodně vytížený. Hlavně chtěl být o prázdninách s dětmi. Nyní se ta možnost otevřela. Zažili jsme milé překvapení na rockovém festivalu na Malé Skále. Prostranství bylo plné. Původně jsem navrhoval, abychom hráli jen rychlejší věci, a najednou lidi zpívali s námi a měli jsme přídavky. Úplně jsem zíral. Byla tam dokonalá scéna, světla, výteční zvukaři. Hrálo se nám skvěle," vzpomíná Tichota.

Krize gramofonového průmyslu se skupiny vlastně netýká. "My jsme z desek neměli nikdy hlavní zdroj příjmů. Za totality člověk dostal 0,12 procenta z prodaného elpéčka, za rok se to sešlo na nějaké stovky. Nejsme špičková kapela, nemáme exkluzivní smlouvy. Pro nás je důležité živé hraní. Na druhou stranu se člověk musí víc potýkat s únavou. Už si nemůžeme myslet, že přijdeme s něčím novým. Tyhle tendence má člověk na začátku své hudební dráhy. Dnes každý ví, co od nás může čekat. Jsme šestice, která se sice personálně proměnila, ale náš styl zůstal stejný. Proměny už necháme mladým," uzavírá Jiří Tichota.