Hudební společnosti nejvíc děsí, jak je celá věc snadná. Stačí se navěsit na libovolný vyhledávací program, vyťukat do klávesnice MP3 - tedy označení technologie, která umožňuje majitelům počítačů nahrát si muziku v kvalitě CD nosiče - a otevře se vám hudební ráj. Jen zlomek adres, na které narazíte, patří hudebním společnostem, jež své nahrávky přes internet legálně prodávají. Mnohem častěji se objeví některá z tisíců webových stránek, nabízející pirátské nahrávky známých zpěváků a hudebníků. O jak rozsáhlou záležitost jde, naznačuje fakt, že po slovu "sex" je označení MP3 nejčastěji vyhledávaným termínem na www...
Vyčíslit škody, jež tím společnostem vznikají, zatím nikdo přesně nedokázal, ale jde o miliardy dolarů. Mezi hudební hackery a piráty patří vysokoškoláci i děti, které zvládly první krůčky počítačové gramotnosti. Proti hudebním společnostem prostě stanula armáda. Nahrávací průmysl udeřil a vyhlásil jim válku.
Asociace amerického nahrávacího průmyslu se v uplynulých dvou letech snažila zastrašit provozovatele pirátských stránek zasíláním právních varování. V celonárodní kampani apelovala na vysokoškoláky, aby dali ruce pryč od MP3, a univerzity přesvědčovala, aby studenty kontrolovaly, zda nestahují nelegální nahrávky na školních počítačích.
"Pokud jde o hudební piráty na internetu, najdeme je a potrestáme," tvrdí Cary Sherman, oficiální představitel asociace. "Děti musí konečně pochopit, že to, co dělají, je nelegální a podle našeho názoru i nemorální." Nicméně třeba šestnáctiletého mladíka používajícího na síti přezdívku Filter asi sotvakdo přesvědčí - je totiž internetovým hudebním pytláctvím posedlý.
Filter patří k Phreemp3, jednomu z několika gangů, které slídí po síti s jasným cílem: shromáždit a předat co nejvíce muziky co nejvíce lidem. Zadarmo, vždyť nejde o krádež, ale o vzrušující hru - čím více se výrobci snaží novými opatřeními kopírování zabránit, tím zábavnější je tyto oříšky louskat. Filter a jemu podobní si poradí i se zakódovanými nahrávkami a vůbec k tomu nepotřebují žádnou kreditní kartu.
"Moji rodiče vědí, že tohle dělám, ale myslí si, že získávám muziku legálně," říká Filter. "Asi by je překvapilo, kdyby věděli, kolik tisíc nahrávek už mám." Filter poskytuje své internetové bohatství nezištně dál, například za jednu nedělní noc je schopen předat až pětatřicet tisíc nahrávek.
"Nemůžete právně definovat, co je a co není morální, a nemůžete diskutovat o etice intelektuálního vlastnictví s dětmi," dodává Dan Lavin, šéf konzultační firmy IV Associates. "Lidé nemají pocit, že nahrát si od někoho muziku je špatné. Navíc to, že nahrávací společnosti jsou velké korporace a rockoví zpěváci mají pověst zhýčkaných hvězd, ke změně nijak nepřispívá."
16. února 1999
