Pravda, výtvarná výzdoba v geometrických vzorech černé, bílé a červené se zase povedla, jenom stylizované palmy tu působily trochu nepatřičně.
Hlavní hvězdou byla totiž modelka Petra Němcová, jejíž boj o přežití s vlnou tsunami se odehrával právě v koruně dotyčné tropické dřeviny.
Navíc se na ni a její hostitele čekalo dvě hodiny. Než se vybraní hosté slavnostní večeře ze sekce A přesunuli mezi občany nižší kategorie B, někteří „béčkoví“ reptalové to vzdali a posilněni jen lžičkou chřestového krému se rozmrzele vytratili za pořádným jídlem.
Vydrželi pouze stoupenci společenských konvencí, dále ti, kdo chtěli shodit pár kil, nebo fotbaloví fanoušci,kteří se na polštářích uvelebili před nejobléhanější součástí improvizovaného vybavení – před televizorem.
Teprve s příchodem modelky a jejího doprovodu začal a vzápětí skončil oficiální program. Němcová předala cenu časopisu režiséru Otakaru Vávrovi, který však pro nevolnost krátce poté párty opustil.
Unikl tak ohlušující hudbě, kvůli níž si mohl člověk vyprávět s osobnostmi typu Libora Peška nebo Jiřího Menzela třeba půl hodiny,aniž rozuměl jedinému slovu.
Vůkol polehávaly uondané děti celebrit a fotografové pronásledovali nekorunovanou královnu večera a skutečnou reprezentantku stylu Aňu Geislerovou, která čekání na příchod vyšší kasty strávila mezi plebejci s příkladnou velkorysostí, elegancí a klidem.
