Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na kolik přijde výprava za kulturou?

aktualizováno 
Kulturní nabídka se po převratu obrovsky rozšířila jak tematicky, tak ovšem i cenově. Pro kolik sáhnout do peněženky? To záleží na konkrétním programu a na místě jeho konání. Při představě, kolik „za to“ utratím, však téměř nikdy nelze zůstat jen u vstupného. Následující přehled nezahrnuje nákup „konzerv“ - knih, hudebních nosičů, videokazet a DVD disků či výtvarných děl -, neboť cenový rozptyl je u nich téměř bezbřehý, zejména pak u výtvarných děl. Naše peněžní putování po české krajině se týká výlučně živě provozovaných kulturních akcí.

KINA
(před plátnem už si nejsme rovni)

Kdysi platila v celé republice rovnost i před stříbrným plátnem - dalo se jít do spousty (podobných) kin za téměř stejné (nízké) vstupné. Dnes je výběr kina složitá záležitost. Kdo chce jít do nejdražšího kina v Česku, vybere si multiplex přímo v centru Prahy, Slovanský dům. „Dospělý“ lístek stojí 159 korun, dětský 99 a studentský 119 korun.

Pro čtyřčlennou rodinnou výpravu (dva dospělí a dvě děti) nabízejí slevu - dohromady 444 korun. Ale to je jen film! Děti si určitě budou přát aspoň malou porci popcornu a malou coca-colu, obojí po 39 korunách; deset deka bonbonů přijde na 43 korun a kopeček zmrzliny na 14 korun.

Na druhém konci českého filmového světa, v Uherském Hradišti, stojí nejdražší lístek na velké premiérové snímky 79 korun, jinak se vstupné pohybuje od 50 do 60 korun. Po představení se nalévá káva za 14 korun či malé pivo „za osmičku“. Mnohé tituly „převedou“ do artového čili uměleckého programu, a kdo si zakoupí celoroční průkazku, má vstup ještě o desetikorunu nižší. Podobně fungují i celoroční průkazky pro děti, na které je pak možno pořídit jednotlivou vstupenku i za 10 či 20 Kč.

Strategii, jež zvýhodňuje časté a pravidelné návštěvníky, ovšem používají i multiplexy. Někde zkoušejí divácké karty. Pokud přijdete desetkrát, pojedenácté máte vstupenku zdarma a navíc dostanete dárek, třeba videokazetu. V mimopražských multikinech zase stanoví den, kdy je vstupné levnější - nejnovější akcí jsou „májové úterky za 69 korun“.

Mezi technicky dokonalými multiplexy, kde se vstupné pohybuje od 120 korun výše, a venkovskými sály, kde je lístek nejméně o polovinu levnější, leží střední zóna. Třeba v pražském Evaldu je rozpětí cen úzké: 95 korun je maximum za nový snímek, 75 minimum za film starší.

Pro kina platí, že Praha a velká města jsou dražší než venkov a Čechy dražší než Morava. Nicméně i tohle zobecnění trochu kulhá. Venkovský průměr „srážejí“ dětská představení, která jsou tam četnější.


POP
(Chceš hvězdu? Rozbij prasátko)

Návštěva koncertů je drahá zábava pro ty, kteří chtějí slyšet velkou zahraniční hvězdu. Například na vystoupení bývalého člena kapely Pink Floyd Rogera Waterse, které se koná v Praze 10. června, stojí nejlevnější lístky k stání 850 Kč. Kdo si chce sednout, může si vybrat z několika cenových pásem: sahají až do výše 2000 Kč za vstupenku.

Přehlídka Ozzfest, která vypukne 30. května na Strahově, přijde fanoušky přece jen levněji. Lístky k stání stojí 720 Kč, sedadla jsou k mání o dvě stovky dráž.

Pořadatelé tradičních domácích festivalů se s cenami vstupenek pohybují kolem 500 Kč; to je případ folkové Zahrady nebo trutnovského Open Air Music Festivalu. Pořadatelé červencového festivalu v Českém Brodě nejprve prodávali vstupenky za 499 Kč. V květnu je to již 599 Kč, na místě fanoušci zaplatí 749 Kč. Když si vezmou stan, ubytují se v kempu zadarmo. Výdaje na jídlo a pití obvykle přesahují běžné ceny. Lahev pitné vody stojí 20 až 25 Kč, pivo mezi 20 a 30 korunami, hotová jídla mezi 60 a 80 Kč. Na festivalech je ve velké oblibě rychlé občerstvení: čtvrtka grilovaného kuřete za padesátku nebo párek za dvacetikorunu.

K nákladům na festival je nutné připočítat i cestovné vlakem, autobusem nebo vozem. To už je dáno vzdáleností i počtem lidí ve voze. „Rozpočet“ fanouška, jenž vyrazí na třídenní festival, obvykle přesahuje 1500 Kč.

Vstupné na taneční festivaly je levnější - tedy pokud se na nich neobjeví zahraniční hvězdy. A na koncerty domácích kapel se lze v menších městech dostat i za stovku, ba méně. Prakticky na všech těchto akcích však náklady návštěvníků rostou - někdy poměrně dramaticky - za nápoje.

I u koncertů pop-music v zásadě platí: čím dál se pohybujeme od velkých kulturních center, tím bývají ceny za lístky nižší.


ČINOHRA
(dotace jsou znát)

S nástupem multiplexů se začaly ozývat hlasy, že je nestoudné, stojí-li vstupenka do divadla stejně, nebo dokonce ještě méně než lístek do kina. Avšak v posledních letech ceny lístků do divadla rostou. Nicméně rozdíl mezi kinem a divadlem tu není propastný. Na Západě to funguje jinak: kino je za pár „šupů“, divadlo vesměs za tučný peníz.

V Česku vede Praha. Za divadelní představení se v průměru platí 150-200 korun, ale spokojíte-li se s místem kdesi na druhé galerii, můžete Národní divadlo absolvovat i za 30 korun; pokud si tam ovšem nic nedáte v bufetu - například banánek v čokoládě vás tam přijde na dvacetikorunu.

To je však řeč o scénách zřizovaných ministerstvem kultury či magistrátem. Soukromá divadla, jež mají nepoměrně menší dotace, nasazují ceny vyšší: třeba v Praze na Fidlovačce či v Divadle Bez zábradlí vás donutí sáhnout do peněženky hlouběji - lístek stojí okolo 300 korun.

Mimopražská divadla jsou lacinější, lístek většinou přijde na stokorunu, dražší bývají premiéry, kde se vstupné blíží ceně běžné pražské reprízy.

Divadla většinou nenabízejí rodinné vstupné, a to dokonce ani loutková, kde se účast dospělého doprovodu předpokládá. Na rozdíl od kina je dobré v divadlech počítat ještě s jedním výdajem - za program; stojí vesměs od 20 do 50 korun.


MUZIKÁLY A OPERA
(drahý třpyt)

Opera byla odjakživa uměním pro vybranou společnost a po komunistické epizodě se jím zde opět pozvolna stává. Kupříkladu Wagnerův Tristan a Isolda je v historické budově Národního divadla - pokud sedíte v přízemí - ke slyšení za 700 korun, na prvním balkoně za 440. Ve Stavovském divadle stojí Mozart v přízemí 900 korun. Mimopražské relace jsou rovněž u opery střídmější, nicméně obecně platí, že cenově se toto umění od činohry odpoutává.

Muzikál je v Česku fenoménem posledních let a peněženku umí provětrat. Lístky nejnižší kategorie stojí 200 korun. Pokud chce divák hledět na pop hvězdy zblízka, musí si připravit 600 i více korun. A ti, kdo za muzikály přijíždějí ze vzdálených měst a obcí, musí počítat i s náklady na dopravu.

U oper či muzikálů bývá dražší také program. Například k Janáčkově Osudu v režii amerického experimentátora Roberta Wilsona připravilo pražské ND brožuru za 120 korun. U muzikálů často běží o fotografické sešitky na křídě, jejich cena osciluje kolem stokoruny.


VÝTVARNÉ UMĚNÍ
(možná se budete divit)

Na výstavy se kdysi téměř všude platilo vstupné 3, 5, 10 korun. Ty časy jsou nenávratně pryč i mimo kulturní centra. V nich se pak návštěva výstavy svou finanční náročností může přiblížit i návštěvě divadla.

V hlavním městě se expozice největších institucí dostaly k metě 100 korun, studenti a důchodci platí polovic. To platí třeba pro Galerii Rudolfinum, kde nyní probíhá výstava Mikuláše Medka. Rodinné výlety zde zvýhodňují netradiční cestou: místo obvyklého rodinného vstupného každé dítě do 15 let pouštějí zdarma. Takže čtyřčlenná rodina zaplatí dvě stovky. K tomu by měla přičíst i případnou návštěvu kavárny, nacházející se vedle výstavních sálů. Za dvě deci vína v Rudolfinu zaplatí 36 korun, za kávu 25 korun.

Nejnavštěvovanější budovou Národní galerie je Veletržní palác. Vstupné se zde platí podle počtu navštívených pater expozice - jedno stojí 100, tři 200 korun. Studenti a důchodci opět platí polovic. Rodinná vstupenka stojí 300 korun. Občerstvení zde zajišťuje internetová kavárna. Rodina s ratolestmi tady může využít možnost odložit potomka k internetu. Hodina připojení stojí 60 korun.

Místodržitelský palác v Brně, kde Moravská galerie prezentuje své sbírky starého umění, je k návštěvníkům ekonomicky velmi vstřícný. Plné vstupné stojí 50 korun, snížené 25 a rodinné 110. Děti a mládež do 18 let mají vstup zdarma. Přímo v budově paláce je jazzová kavárna Podobrazy. K nejžádanějším nápojům zde patří káva za 18 korun, pivo za 15 nebo dvě deci bílého za 24 korun. O něco dražší je návštěva Pražákova paláce, kde má Moravská galerie sbírky umění z 20. století. Rodina zaplatí 120, dospělý 70, studenti a důchodci 35 korun.

Katalogy k výstavám jsou dnes samostatnou kapitolou, vlastně zcela mimo kategorie vstupného, neboť některé stojí i hodně přes tisíc korun. Na velké podniky se také začaly připravovat různě pojaté doprovodné publikace - ta pro základní orientaci vyjde třeba na stokorunu, kdežto luxusní, výpravná kniha přijde i na dvacetinásobek.


LITERATURA
(lidové relace, ale bez dopravy)

Autorská čtení jsou až na výjimky zdarma, nejběžnějším poplatkem za prohlídku výstavy či pořad je 20 až 40 korun.

Například devadesátiminutová prohlídka s průvodcem v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše přijde dospělého na 20 korun. Žactvo, studentstvo, vojsko a důchodci platí polovinu, děti do šesti let a invalidé mají vstup zdarma.

Výstava o dějinách knihy a knihtisku od počátků do současnosti, která se rozkládá ve dvaadvaceti zámeckých místnostech Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou, stojí 30 korun; děti, vojsko a důchodci platí polovinu.

Literatura, krásné prostředí a přijatelná cena se spojují také v případě zámku Vrchotovy Janovice. Za 20 korun návštěvník získá hodinový výklad o zámku a prohlídku dvou expozic: jedna je věnována společnosti v Čechách 19. století, druhá vazbám, které měli básník Rainer Maria Rilke a vídeňský esejista a dramatik Karl Kraus k tomuto romantickému sídlu, potažmo k jeho půvabné majitelce, baronce Sidonii Nádherné.

Na dvacetikorunu přijde dospělého (děti platí polovic) prohlídka Buštěhradského muzea Oty Pavla u Rotta - otevřeno je pouze o víkendech. K vidění tam jsou dokumenty, fotografie a předměty ze spisovatelova života včetně jeho psacího stroje, rybářských prutů či medvídka z dětství.

Dějištěm řady literárních výstav a akcí je Památník národního písemnictví na pražském Strahově. Všechny expozice tu jsou za 30 korun, vojáci, studenti a senioři platí polovic. Literární pořady zde přijdou na dvacetikorunu.

Ovšem u výše zmíněných výletů do literárních muzeí a sídel je třeba počítat s dopravou: vždyť kupříkladu do Žďáru nad Sázavou je to z Prahy nějakých 150 kilometrů, do Vrchotových Janovic zhruba polovic.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z dokumentu Světský
Přežili jsme Hitlera a komunisty, přežijeme i Babiše, věří Světský

Trvalo několik let, než si získali jejich důvěru. Pak s nimi rok natáčeli: na poutích, v maringotkách, manéžích, ale taky na operačním sále. Šestidílný...  celý článek

Josef Vinklář v televizním snímku Vzpomínka na Hamleta (útržek norský)
TELEVIZIONÁŘ: Jak nevinný vrah Hamletova otce potká zajímavou Brožovou

Takzvaná alternativní historie sice pořád letí, jenže její autoři vesměs omílají politické teze: co by bylo, kdyby Německo vyhrálo válku, kdyby Hitler dnes...  celý článek

Z filmu Zabiják & bodyguard
RECENZE: Oldman promine, Zabijáku & bodyguardovi vládne spílající Hayeková

Jediným premiérovým soupeřem Svěrákovy novinky Po strništi bos bude v kinech americká akční komedie Zabiják & bodyguard. Hvězdami sice nešetří, zato s akcí i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.