František Skála

František Skála - František Skála na vernisáži své výstavy v Egon Schiele Art Centru (30. dubna 2005) | foto: Egon Schiele Art Centrum (Lubor Mrázek)

Na jeviště vstupuje komiks Františka Skály

Podle mnohých je to nejkrásnější a nejoriginálnější český komiks vůbec: Velké putování Vlase a Brady výtvarníka Františka Skály poprvé vyšlo v roce 1989, v reedici o deset let později.

Obě vydání jsou dávno vyprodaná a dílu, které si Skála rok maloval jen tak pro radost, stále přibývá oddaných fanoušků. Dva nerozluční přátelé Vlas, kterému hříva roste závratnou rychlostí, a Brada, jenž se zase ztrácí na prudkém slunci, nyní ožijí na jevišti.

Dramatizaci kresleného příběhu připravilo pražské Divadlo Minor. Inscenaci režíruje Apolena Vynohradnyková, autorem výpravy je František Skála ve spolupráci se svým synem Františkem Antonínem a scénografem Robertem Smolíkem.

"Když jsme před časem připravovali s bratry Formanovými Klapzubovu jedenáctku, měli jsme za to, že jde o největší projekt, jaký jsme kdy dělali. Proti Putování Vlase a Brady je však Klapzubova jedenáctka monodramatem v jednoduchých dekoracích," žertuje ředitel Minoru Zdeněk Pecháček.

Náročnost projektu spočívá především ve výtvarné stránce představení. Vlas a Brada putují nejrůznějšími prostředími, od pouště přes strašidelný les Bles po zámek démonického zloducha Zmarlena. Skálův komiks překypuje výtvarnými nápady a fantazií: koně se za jízdy změní na motocykly, ožívají skály a loďka létá nad zemí.

Divadlo jako škola kompromisů
Výtvarnou podobu František Skála bedlivě hlídal, dozíral na výrobu rekvizit i loutek, některé dekorace vytvořil a jiné, především množství větví a mechů, posbíral v lese.

"Je to moje první zkušenost s divadlem a zároveň škola kompromisů. Jsem zvyklý pracovat v tichu svého ateliéru. Když se mi něco nelíbí, klidně to zahodím, i když jsem na tom strávil třeba šest měsíců. To v divadle nejde. Navíc se jako výtvarník zaměřuji na detail a v divadle jsem se učil novému pohledu," říká František Skála.

Umělec se však nespokojil s nedokonalými řešeními. Pro stínohru vznikly detailně propracované loutky, nikoli pouze obyčejné plošné makety, a leccos se předělávalo, například obří houby proradné bylinkářky babky Radky. Na gigantických prašivkách lepených z kusů molitanu totiž byly vidět švy, a tak se houby nakonec "tesaly" z jednoho obřího molitanového
bloku.

Přitom podobně jako ve filmu se některé motivy nebo postavy v příběhu mihnou jen na pár vteřin. Ostatně předlohou inscenace je právě scénář animovaného filmu na motivy původního komiksu, který Skála dva roky připravoval. Realizaci však zmařil nedostatek peněz.

"Komiks neměl tak logickou linku jako filmový scénář," vysvětluje režisérka Apolena Vynohradnyková. Inscenace kombinuje loutky od maličkých až po několikametrové, činoherce, velké výtvarné objekty a projekce.

Doprovodí ji živá kapela a zazní několik písniček. Hudbu napsal Marek Doubrava, texty složil sám Skála. Velké putování Vlase a Brady také u příležitosti premiéry znovu vychází knižně.