Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mýty národa, jenž žil bez králů a obrozenců

  7:00aktualizováno  7:00
Výstavu slovenského umění 20. století nazvanou Slovenský mýtus v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně uvozuje několik superlativů.

Juraj Sajmovič: Chlapi (1957) | foto: Juraj Sajmovič

Vůbec poprvé máme v Česku možnost vidět takto ucelený obraz slovenského umění a jde o jednu z nejrozsáhlejších výstav co do počtu exponátů (je jich 444) i co do zastoupených uměleckých oblastí - jsou tu malby, kresby, objekty, fotografie, film. Expozice zahájila slovenskou sezonu v Moravské galerii, zahrnující ještě výstavu Andyho Warhola a podzimní přehlídku Martina Sedláka.

Slovenský mýtus měl premiéru ve Slovenské národní galerii na podzim 2005. Cílem výstavy bylo bez předsudků zobrazit slovenskou národní identitu, hledat ji, dekonstruovat, na hranici vtipu a lehké ironie představit národ bez králů, obrozenců a velkých učitelů, národ vesničanů, bačů, vorařů, zbojníků. A nabídnout tak klíč nejen k pochopení slovenského umění, ale hlavně k pochopení slovenské mentality.

Zejména první polovina výstavy, umístěná v přízemí, je však spíše jen popisem místního folkloru, přesah či avizovaný vtip lze vysledovat v řazení děl, v postmoderně chaotické skrumáži, ve vytapetování stěn galerie díly.

Mnohem jasnější je komunikace mezi jednotlivými exponáty v prvním patře - v druhé části přinášející umění druhé poloviny 20. století. emblematické desky Julia Kollera, kresby Marka Blaža a Stano Filko se svými raketami jsou tak přesně tím, čím by chtěla být celá výstava - odlehčeným komentářem Slovenska minulého století. Část v přízemí je však spíše přehledem tematických celků - zobrazení práce, rodiny, svatých, patronek slovenského národa, krojů, svátků či lidové hudby.

Setkání s klasikou
Ale ani to není málo. Čeští návštěvníci mají konečně možnost vidět obrazy Mikuláše Galandy, Martina Benky nebo Miloše Alexandra Bazovského. Ty jsou doplněny o podíl českých umělců na vzniku slovenského mýtu. Josef Čapek, Miloš Jiránek či Emil Filla jezdívali na začátku 20. století na Slovensko "vyvážet" modernu a inspirovat slovenské umělce.

Slovenský mýtus při své bratislavské premiéře vzbudil velký ohlas, ale ozvala se i řada kritiků. Výstava totiž odhaluje, že slovenská národní identita vznikla skutečně až počátkem 20. století, mýtus z názvu je zde vlastně chápán jako počátek tvořivých aktivit, jako symbolické bohatství.

Jak píše jeden z autorů výstavy Aurel Hrabušický v doprovodném textu: "… Slováci nad svými nepřáteli nevyhrávali, nýbrž je nakonec strávili, zřícené vždy opět postavili, byli přece národem stavitelů … Jenomže pro sebe Slováci zatím stavěli chalupy, a ne paláce nebo muzea, nepotřebovali obrazy, sochy nebo dokonce nástěnné malby…"

Slovenský mýtus
Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno, kurátorka Martina Straková. Výstava trvá do 5. srpna, plné vstupné 90, snížené 45 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 80%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.