Ve středu od 14.30 bude v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí podepisovat svou knihu Bartleby a spol., která právě vychází v českém překladu.
Od šesti hodin pak následuje Vila-Matasova přednáška v Institutu Cervantes, další z cyklu Fiktivní světy, literární realita.
"Nikdy jsem neměl štěstí u žen, odevzdaně snáším bolavý hrb, všichni mí nejbližší příbuzní zemřeli, jsem ubohý starý mládenec pracující v jedné úděsné kanceláři. Ale když se to vezme kolem a kolem, jsem šťastný," začíná Vila-Matas svou hravou prózu o autorech, kteří po prvním či druhém díle rezignují na psaní, uprostřed rozpracované knihy zůstanou literárně ochromeni.
Stejně jako vypravěč, který je fascinován podobnými případy a sestavuje jakýsi slovník těchto "spisovatelů negace", tzv. bartlebyů.
Vila-Matas v rozhovoru s hispanistkou Anežkou Charvátovou charakterizoval bartlebye jako ty, kteří se "plouží vzadu, bez zavazadel, přitahováni nicotou". Jako by bartlebyové byli protipólem mladších, nevázaných "shandyů", autorů lehkých děl z Vila-Matasovy prózy Stručné dějiny přenosné literatury (1985).
Ostatně jeden z příběhů této knihy, která zatím česky nevyšla, se odehrává na Starém Městě a předznamenává ho citát z Vladimíra Holana. Autor však v té době Prahu prý znal jen z knih, poprvé ji navštívil loni.
