Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeňská galerie mystifikuje. Vystavuje i buben z kůže Jana Žižky

  15:01aktualizováno  15:01
Napůl vážnou a napůl hravou výstavu umění 19. století nabízí plzeňská Západočeská galerie. Zaměřuje se na fikci a mystifikaci v dobovém díle a "klame" diváka i ve druhém plánu.

Buben potažený kůží Jana Žižky. Skutečnost nebo mystifikace? | foto: Karel Kocourek

Fotogalerie

"Budeme rádi, když se návštěvníci budou bavit aspoň tak, jako jsme se při přípravě bavili my," říká Vít Vlnas, jeden z tvůrců výstavy nazvané Svět chce být klamán a opatřené podtitulem Fikce a mystifikace v umění 19. století.

Téma je to samozřejmě vážné, přesto si návštěvníci, alespoň v některých částech, nebudou moci být úplně jistí, kde je pravda. "Případná nejistota by diváky měla vést k opakované návštěvě," říká ředitel galerie Roman Musil. Mystifikovat se v plzeňské Výstavní síni '13' bude až do 5. května.

Rukopisy jako impulz

Expozice vznikla ve spolupráci s pražskou Národní galerií. "Téma je to obsáhlé, dobrodružné a složité. Omezili jsme se na tři oddíly, ovšem dost zásadní," říká spoluautorka výstavy Eva Bendová.

Obraz Františka Ženíška Oldřich a Božena je na výstavě pod alternativním názvem

Obraz Františka Ženíška Oldřich a Božena je na výstavě pod alternativním názvem Lov knížete Oldřicha

První se věnuje jedněm z nejspornějších děl 19. století – Rukopisům. Cílem expozice není posuzovat, zda jsou Rukopisy falza. Ač se k tomu většinové mínění kloní, stále se ozývají hlasy, které jejich pravost hájí. Avšak o to tu skutečně nejde. V Plzni se představují ilustrace, které k Rukopisu královédvorskému vytvořil Josef Mánes, i tematická sochařská díla od Václava Levého či Josefa Václava Myslbeka.

Monumentální zpracování látky Rukopisů reprezentuje dosud nevystavený velký akademicky formulovaný karton Výjev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvořený pravděpodobně Karlem Vítězslavem Maškem. Podle Víta Vlnase Rukopisy dokazují, že i mystifikace může být blahodárná. "Pokud přijde v pravý čas, může být impulzem pro kulturní rozvoj," tvrdí.

Druhá část se zabývá tím, jak se doboví umělci sami věnovali obrazovému klamu či iluzi. Jde jak o panoramata, včetně dosud nevystavených skic k Maroldově Bitvě u Lipan, tak o fotografie nebo první filmy. "Panoramata kromě historických bitev přenášela diváka do dalekých světů, ne nadarmo je často objednával Klub českých turistů," připomíná Bendová. V roce 1898 se na výstavě Architektura a inženýrství výtvarné umění poprvé prolnulo s filmem. Jan Kříženecký tu promítal svou Žofínskou plovárnu.

Autoři výstavy Svět chce být klamán Eva Bendová a Vít Vlnas.

Autoři výstavy Svět chce být klamán Eva Bendová a Vít Vlnas.

Asi nejzábavnějším oddílem výstavy je ten poslední. Autoři si tady dovolili sami mystifikovat. Trochu po vzoru cimrmanovských živých obrazů, kdy stačilo u výjevu změnit název a tím i vyznění díla, se tu vystavují překvapivé alternativy k známým malbám.

"Přejmenovali jsme je a dali jim tak nové významy," vysvětluje Vlnas. Takže vyjde najevo, že praotec Čech na Řípu přesvědčuje svou družinu, aby táhli ještě dále na západ. Nebo Matyáš Korvín diktuje podmínky poraženému Jiřímu z Poděbrad, ač historie nás učí opak.

Obrazy jsou samozřejmě pravé. A cenné. "Využili jsme toho, že Národní galerie nemá nainstalovanou stálou expozici 19. století. Díky tomu tu může být Hynais nebo Ženíšek," říká Vlnas.

Komenský, nebo Buffalo Bill?

Autorka výstavy Svět chce být klamán Eva Bendová ukazuje, jak se busta Jana

Autorka výstavy Svět chce být klamán Eva Bendová ukazuje, jak se busta Jana Ámose Komenského během chvilky před zraky diváků promění v bustu Williama Fredericka "Buffalo Billa" Codyho.

Ještě dál zašli autoři v případě vůbec neexistujících památek. Hravá mystifikační místnost tudíž obsahuje například buben potažený kůží Jana Žižky. Bustě Jana Amose Komenského lze přímo v galerii nasadit vedle pověšený stetson, čímž se z učitele národů stane věrná podoba Buffalo Billa, legendy Divokého západu.

Je vidět, jak snadno se na základě konvence historické obrazové mystifikace vytvářejí. Hravost výstavy podpoří i pracovní listy, které galerie připraví pro žáky a studenty, aby si mohli další fikce sami vyzkoušet. "Vtipné je, že ty největší ptákoviny jsme si nevymysleli. Husův kámen z Kostnice skutečně vznikl a nejspíš byl ve své době objektem úcty," uzavírá Vít Vlnas.



Témata: Umělec




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.