Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Múzy, které ve válce nemlčely

  0:01aktualizováno  0:01
Jak se chovali spisovatelé a umělci za první světové války? Kdo propadl nadšení a dal se do služeb propagandy, a kdo zůstal skeptikem? Stále aktuální téma o úloze umělce ve válečném konfliktu oživuje putovní česko-německá výstava nazvaná Múzy na frontu!

Připravil ji Spolek Adalberta Stiftera a je do 17. července k vidění v Muzeu hlavního města Prahy, poté se přesune do Muzea města Brna (28. července až 17. října) a na zámek ve Slavkově (21. října až 30. listopadu).

Prostřednictvím dobových fotografií, ilustrací, karikatur a citací přibližuje expozice rozhodování jednotlivých umělců a vývoj jejich názorů na válku. Oskar Kokoschka a Georg Trakl se do války přihlásili dobrovolně, Hugo von Hofmannsthal a Egon Schiele dostali povolávací rozkaz.

Samostatná kapitola je věnována válečné zpravodajce Alici Schalekové, jejíž heroické až divadelní líčení války zkarikoval v časopise Fackel i v dramatu Poslední dnové lidstva jiný novinář, Karl Kraus.

Nacionalistické nadšení zpočátku zasáhlo i spisovatele Stefana Zweiga, který později prosazoval mírové myšlenky, ale v září roku 1914 psal přátelům: "V těchto dnech už nejsem tím, kdo s Vámi sedával, má bytost se proměnila, mé cítění zaplavuje všechno, co je proněmecké."

Vedením vojenské tiskové služby byl pověřen Válečný tiskový stan, který vznikl ve Vídni v červnu roku 1914. Jeho záběr postupně obsáhl uměleckou a redakční skupinu, obrazové a filmové centrum, divadelní referát, propagandistickou i cenzurní skupinu.

Vydával periodické publikace, mezi nimi i Literaturblatt věnovaný knižním novinkám, a tak není divu, že tu našli uplatnění mnozí umělci, pro které to byl navíc vítaný únik před frontou. Byli mezi nimi Egon Ervín Kisch, Leo Perutz, Franz Werfel či Robert Musil, z výtvarníků Oskar Laske nebo Oskar Kokoschka.

Jejich hlavní náplní bylo odevzdávat práce do obrazové sběrny pro účely archivace či pořádání výstav. Zájem o tuto práci byl tak veliký, že se stále zpřísňovaly nároky na umělce a místo nakonec získávali jen ti starší či neschopní vojenské služby.

Paralelně s Válečným tiskovým stanem vznikl i  Válečný archiv, který v listopadu roku 1914 zřídil svou Literární skupinu. Také tam sloužili známí autoři, mino jiné Rainer Maria Rilke či Stefan Zweig. Měli přikrášlovat suché návrhy na vyznamenání, dodávat patřičně zajímavé válečné historky.

"Klasická průpověď o múzách mlčících v dobách válek vychází z přání vnímat umění jako 'čisté', krví i násilím nepo- skvrněné produkty lidského ducha. Ve skutečnosti neexistovaly války a bitvy, na nichž by se spisovatelé a umělci všech žánrů a směrů nepodíleli," napsal autor koncepce výstavy Jozo Džambo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.