Nutno říct, že dozorující zbrojmistr Atherton není ve svém oboru nováčkem. Podílel se na filmech Statečné srdce, Zorro: Tajemná tvář, Mumie, Mnichov či Krvavý diamant.
Rovněž se Stevenem Spielbergem a Tomem Hanksem spolupracoval už několikrát - z jejich snažení vzešly hity jako Zachraňte vojína Ryana či minisérie Bratrstvo neohrožených. Během natáčení Pacifiku poskytl Atherton rozhovor reportérům stanice HBO, v jejíž produkci The Pacific vznikal.
Jak se zbrojí válečný televizní seriál?
Lehké to není. Pro Pacific jsme museli sehnat na 800 pravých zbraní, což bylo víc, než bychom potřebovali. Natáčecí dny jsou dlouhé, a tak musíte mít k dispozici dvojnásobné množství zbraní, protože je nemůžete čistit po nocích.
Jakou další výzbroj kromě ručních palných zbraní v seriálu používáte?
Zabýváme se všemi drobnostmi, které se upínají na popruhy - zajišťujeme nože, meče, granáty. S popruhy pracujeme velmi pečlivě, protože ty určují, jakou zbraň voják nese nebo jak je vyzbrojen. Tento seriál jsme zahájili s puškami Springfield a válka začala s puškou Bolt Action, která umožňuje pouze jeden výstřel; pokaždé, když vystřelíte, musíte závěr zatáhnout dozadu a opět ji nabít. Během války se pak přešlo na pušku M-1 - Garand, což je poloautomatická zbraň, ale hodně mariňáků zůstalo u původních neautomatických zbraní. Nechtěli se jich vzdát.
Kde výzbroj sháníte? Využili jste například tu, která si zahrála už v Bratrstvu neohrožených?
Řeknu vám, že po Pacifiku by měly všechny zbraně odejít do důchodu, protože byly nasazeny už ve druhé světové válce, pak absolvovaly film Zachraňte vojína Ryana, následně pokračovaly v Bratrstvu neohrožených a teď bojovaly znovu! Pořád ještě fungují, i když při každém natáčení o tři až čtyři procenta kusů přijdeme. Japonské zbraně pocházejí z rekvizitáren po celém světě a spoustu z nich jsme získali i od sběratelů, jsou velmi vzácné.
Sami si zbraně nevyrábíte?
Máme makety, kopie pravých zbraní, ale z makety nevystřelíte, a to my potřebujeme. Makety jsme proto vyrobili pro situace, kde se nestřílí v záběru.
Učastnil jste se i výcvikového tábora pro herce?
Samozřejmě, do výcvikového tábora chodím a školím všechny, kdo to potřebují. Díky tomu pak herci přijdou na scénu a umějí střílet či manévrovat. Naši lidé s nimi strávili devět nocí ve stanech. Od doby Zachraňte vojína Ryana a Bratrstva neohrožených jsme ale prošli celou řadou výcvikových táborů!
Srovnejte práci na Bratrstvu neohrožených a Pacifiku: co bylo těžší?
Jakmile uděláte velký projekt, vytvoříte si systém a vše je rázem snazší, takže s Pacifikem máme díky zkušenostem na Bratrstvu méně nervů. Paradoxem je, že hodně práce jsem měl například s Trójou, filmem, který je úplně jiný a vůbec není o zbraních. Museli jsme totiž dávat pozor na dva tisíce komparsistů.
Kolik munice jste spotřebovali?
Při některých z velkých útoků Bratrstva neohrožených jsme vystříleli osm až dvanáct tisíc nábojů, v případě Pacifiku znám jen mezisoučet -momentálně se pohybujeme kolem milionu nábojů, ale už jsme objednali další.
Čím zbraně pro natáčení nabíjíte?
Používáme skutečné zbraně, ale střílíme slepými náboji vyrobenými speciálně pro filmový průmysl. Do Austrálie si je necháváme posílat z Ameriky. V Austrálii platí ohledně zbraní poměrně přísné zákony, proto máme velmi dobrý systém, v jehož rámci každé osobě, jakmile projde přípravou, vystavíme identifikační kartu určenou pro naše potřeby.
Nebál jste se někdy, že by zbraně mohly být zneužity?
Praxe vypadá tak, že herec ráno přijde a my mu dáme očíslovanou zbraň výměnou za identifikační kartu. Máme tak neustálý přehled o tom, kdo vlastní jakou zbraň. Každá zbraň má navíc ve zbrojnici vyhrazené vlastní místo, takže když někde vznikne mezera, víme, že máme zbystřit. Se systémem, jako je tento, můžu v noci klidně spát.
