Nejdůležitější bylo přežít, tvrdí muž, který vyvázl i z Osvětimi

  15:50
Kniha Auschwitz, Auschwitz... nezapomenu na tebe, dokud budu naživu přináší vzpomínky Nizozemce, jenž prošel čtyřmi koncentračními tábory.
Max Rodrigues Garcia

Max Rodrigues Garcia | foto: Archiv Maxe Rodriguese Garcii

Auschwitz

Osvětim, Mauthausen, Melk, Ebensee. Čtyři slova, která i skoro sedmdesát let po skončení druhé světové války vyvolávají u byť jen průměrně historicky vzdělaného člověka mrazení v zádech. Místy, na kterých se děla zvěrstva, jež mají srovnání jen s máločím v celých dějinách lidstva, prošel Max Rodrigues Garcia, původně amsterdamský brusič diamantů, který se provinil jediným: byl sefardský Žid.

O nacistických koncentračních táborech toho bylo napsáno hodně, populární i odborné historické knihy však vždy předčí autentická vyprávění. A Garciova kniha s názvem Auschwitz, Auschwitz... nezapomenu na tebe, dokud budu naživu přináší jedno z nejsilnějších.

Max Rodrigues Garcia se svou ženou

Protagonista knihu nenapsal sám, je literárně upraveným přepisem záznamu, který s ním během několika let pořídila jeho žena, Američanka Priscilla Alden Thwaits Garciová. Přesto či právě proto má text nejen mimořádnou výpovědní sílu (takovou mají i mnohé pokusy insitních vypravěčů, mají-li působivé téma), ale i literární hodnotu. K té jistě přispěl i český překlad, který je dílem spisovatele Marka Tomana.

Umírali na svobodě

"Vojáci v uniformách, jaké jsme nikdy neviděli, zírali z věží tanků v naprostém úžasu na zástup vyzáblých, úděsných strašáků do zelí ve špinavých, pruhovaných hadrech; na páchnoucí zástup s oholenými hlavami, uprostřed nichž byl ponechán pruh. Vojáci civěli na nás a my na ně."

Koncentrační tábor v rakouském Ebensee

Tak popisuje v expozici knihy Garcia osvobození tábora Ebensee 6. května 1945. Bylo mu 21 let a na rozdíl od ostatních spoluvězňů měl tu výhodu, že uměl trochu anglicky. Americká armáda jej tudíž využila jako tlumočníka a průvodce.

Aniž by se Garcia ostentativně vyžíval v naturalistických popisech, dokáže velmi přesně zprostředkovat vjemy, jaké museli mít krvavými boji protřelí američtí vojáci, když procházeli lidským peklem za plotem, ještě donedávna nabitým elektřinou.

Cenné jsou i postřehy z prvních dní po osvobození, třeba fakt, že i tehdy, vlastně už na svobodě, stále umíralo na tři sta vězňů denně na následky prožitých útrap. To, co se vine jako jakési motto celou knihou, totiž že v koncentrácích bylo to nejdůležitější přežít za všech okolností, dostalo pro tyto lidi nejtragičtější myslitelný rozměr.

Nikdy se s tím nevyrovnal

Max Rodrigues Garcia jako malý chlapec se sestrou Sienie

Svou cestu po koncentračních táborech zahájil Garcia naštěstí relativně pozdě, v roce 1943. V knize vypráví o poklidném předválečném životě v Amsterdamu, o narůstající tísni s nástupem nacismu, o začátku války, zatčení sestry a svém schovávání se před transportem do tábora, kterému nakonec stejně neunikl.

Otřesný život v Osvětimi a dalších táborech popisuje Garcia detailně, a co je v této literatuře nepříliš obvyklé, také velmi otevřeně líčí boj o přežití mezi vězni. Jako když mluví o selekci vězňů na ty, kteří budou zplynováni, a ty, kteří ještě dostali šanci žít.

"Poté, co se objevili esesáci a nahnali je do čekajícího náklaďáku, my zbývající vězni jsme zažívali provinilou rozkoš, že nás na oddělení ubylo. Někteří z nás se teď mohli dostat k lepší přikrývce nebo získat lepší pryčnu, kde byla kvalitnější sláma a méně nerovnosti. ... Každá smrt na oddělení znamenala porci navíc, alespoň na den. Soupeřili jsme mezi sebou, abychom dostali za odměnu ještě jeden kus chleba nebo misku polévky."

Vnuk Maxe Rodriguese Garcii si nechal vytetovat dědečkovo vězeňské číslo z Osvětimi.

Garciova kniha se nesoustřeďuje jen na příběh z koncentračního tábora. Její druhá polovina popisuje protagonistův poválečný život. Poté, co zjistil, že v rodném Nizozemsku jej nic a nikdo nečeká, vydal se do Spojených států a rozhodl se stát Američanem. Celý jeho život provázela snaha vyrovnat se s hrůznými zážitky z mládí. A i když se to nepovedlo docela, v životě uspěl.

Autor:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Být vtipní jako Ondřej Sokol? Takovou ambici nemáme, říká lovkyně Belladonna

28. března 2024

Rozstřel Dosud ji ve vědomostním pořadu Na lovu porazili jen desetkrát a správně odpověděla na více než 88...

VIDEO: Ruský film pro děti jde do kin. Tvůrci se postavili proti válce

28. března 2024

Ve čtvrtek 28. března bude mít v kinech premiéru rodinná animovaná dobrodružná komedie Domácí...

Dabéři Pokémona po letech spolu. Bylo to fyzicky nesmírně náročné, vzpomínají

27. března 2024

Premium Byli u začátku pokémanie v Česku. Když Ash, Brock a Misty v animovaném seriálu cestovali světem a...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...