Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž, jenž nepropadl čecháčkovské malosti

  1:00aktualizováno  1:00
Na jméno pozoruhodného českého národohospodáře Františka Weyra (1879-1951) před zhruba dvěma lety upozornilo brněnské nakladatelství Atlantis tím, že vydalo první svazek jeho memoárů, nazvaný Paměti 1. Za Rakouska (1879-1918). Zvláštnost Weyrových vzpomínek je dána nejen jejich osobitým a kultivovaným stylem, nýbrž především osobním založením autora.

Poklidný života tok

Weyr nepocházel z typicky českého prostředí 19. století. Šťastné dětství a mládí strávené ve Vídni, stejně jako středostavovský sociální původ z kruhů c. k. dvorních radů a vysokoškolských profesorů, formovaly Weyrovo myšlení odlišným směrem než jeho české vrstevníky. Nikdy nezpochybňoval své uvědomělé češství, nicméně nikdy u něj toto vědomí nepřerostlo ve vypjatý nacionalismus charakteristický pro přelom 19. a 20. věku. Nacionální zdrženlivost a celorakouský pohled na českou realitu z Weyra učinily originálního svědka převratných časů a poměrně nezaujatého pozorovatele. A takovým Weyr zůstává i po roce 1918 - ve druhém díle memoárů, v němž vzpomíná na dvacetiletí mezi světovými válkami.

Weyrova meziválečná životní pouť plyne před očima čtenářů stejně poklidně a blahobytně jako v prvním díle. Se sympatiemi autor reflektuje zánik starého Rakouska s jeho poněkud imperiální atmosférou a jaksi až dekadentně konzervativní morálkou a ideovým ovzduším. Spolu se svými současníky se těší na pokrokovou budoucnost, ale časem si začne tíživě uvědomovat československou realitu s všudypřítomnou provinčností a nenaplněnými převratovými ideály. Snad až kajícně přiznává, že výsledky nadějí a očekávání se ne vždy dostavily, a optikou právě prožívané druhé světové války, kdy píše tyto pasáže, se pokouší obraz „dobráckého“ Rakouska rehabilitovat.

Teoretik zneuznaný

Weyr ve druhém svazku pamětí zvolil jinou formu výkladu než v předešlém. Místo striktně chronologické biografie rozdělil dvacetiletí do tematických bloků spjatých povýtce s jeho odborným či politickým působením. Jestliže prakticky vůbec nehovoří - v očividném kontrastu s prvním svazkem - o ryze osobním životě, tak pedagogické, vědecké, úřední či politické aktivity významného juristy a univerzitního profesora poznáme do detailů. Weyrovo mlčení o rodinných záležitostech způsobilo zřejmě trauma z bezdětného manželství; trauma, které v textu tu a tam bolestně probleskne. Nepřekvapí proto, že Weyr své potomky viděl jednak ve svých studentech, k nimž měl někdy až otcovský vztah, a jednak ve své originální normativní teorii práva, která jej po- dnes staví po bok předních teoretiků práva a právních filozofů. Weyr urputně sváděl boje o uznání své teorie a o její akceptování v širších právnických kruzích a nevalnou úspěšnost tohoto počínání přičítal neschopnosti českého (a hlavně pražského) prostředí nalézt dostatek pochopení pro teoretické myšlení. Z takřka všeobecného odmítání svého učení si vypěstoval zřetelný komplex...

Weyrovo svědectví seznamuje především s univerzitním prostředím, pro leckoho tajuplným světem podivínských profesorů, jejich intrik, klepů a kariérismu. Zdá se přitom, že niveau českých univerzit, vědeckých institucí a konferencí se za posledních sedmdesát let vůbec nezměnilo. V těchto kapitolách můžeme dokonce spatřovat i jakousi umně koncipovanou kolektivní biografii českých intelektuálů meziválečné éry. Zajímavé jsou i Weyrovy subjektivní postřehy a hodnocení významných osobností první a druhé republiky, jako byli Emil Hácha, Karel Engliš či Karel Kramář. Obraz první republiky Weyr črtá veskrze střízlivě a kriticky, nikdy však nesklouzává k nemístné bagatelizaci či karikatuře poměrů. V tom je a zůstane síla a přesvědčivost Weyrova vzpomínkového odkazu dalším generacím.

František Weyr: Paměti 2 - Za republiky (1918-1938)
K vydání připravila, jmenným rejstříkem opatřila a ediční poznámku napsala Jana Uhdeová. Atlantis, Brno 2001 (fakticky 2002), 520 stran, náklad neuveden, cena 378 korun.


Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.