Príběh filmu se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se po celé planetě rodí děti se záhadným X-faktorem zakódovaným v genech. Ten jim dává neobyčejné schopnosti - mohou létat, vládnou telekinezí a jejich laserový pohled zničí, co mu stojí v cestě. Soužití mezi mutanty a lidmi je ale ovlivněno strachem z něčeho neznámého, a tak tyto bytosti s mimořádnými schopnostmi, jako Charles Xavier, známý jako Profesor X, Wolverine, Storm, Cyclops, Magneto, Toad nebo Mystique žijí spíše v ústaní od normálních lidí.
| X-MEN | |
|---|---|
| režie | Bryan Singer |
| scénář | Tom DeSanto Bryan Singer |
| kamera | Newton Thomas Sigel |
| hudba | Michael Kamen |
| hrají | Hugh Jackman Patrick Stewart Ian McKellen Famke Janssen James Marsden Halle Berry Anna Paquinová |
| žánr | akční sci-fi |
| X-MEN - premiéry | |
| kina | 5. 10. 2000 |
| video půjčovny | 4/2001 |
Profesor X, světově uznávaný telepat, zřídí speciální školu, která se snaží naučit mutantní žáky žít tak, aby se svět odnaučil strachu před nimi. Do školy nyní přicházejí dva noví žáci, Logan - osamělý silák a Rogue, která může přijmout jakoukoliv sílu i paměť ze všeho, čeho se dotkne. Proti smířlivé filosofii profesora Xaviera však stojí senátor Kelly, který by mutanty nejradši zlikvidoval. Právě na nich však brzy bude, aby spasili svět…
Sci-fi, kde upoutávka stačí
(recenze Mirky Spáčilové)
Sci-fi hit odvozený z kultovního komiksu dobyl letní trh amerických kin. Znamená to, že s filmem X-Men přišel zázrak? Sotva, pokud zvažujeme diváka, jenž se s výrazem X-Men (jde o mutanty narozené s faktorem X, jenž jim dodává zvláštní síly) setká poprvé. Tento divák legendu nezná, pouze „foršpany“ čili upoutávky slibující bezduchou i bezdechou podívanou. Ale jsou to právě důmyslně, akčně střižené propagační spoty, jež snímek X-Men zrazují.
Není-li člověk apoštolem téhle série, může kolem padesáté minuty zjistit, že skutečný děj je stokrát řidší než reklama, a počne se nudit. Onen zhuštěný sestřih by totiž plně stačil, jen poznáme podstatu: hodní mutanti bojují proti zlým mutantům za záchranu lidstva, jeho část se však „jinakosti“ mutantů bez rozdílu povah bojí - podobně jako třeba odlišnosti lesbiček, Romů či stoupenců trvale udržitelného rozvoje. Ano, už zase jde o 1) segregaci, 2) tupého senátora, 3) ohrožený summit OSN, 4) pohádkový střet dobra a zla u sochy Svobody - ač milovník pohádek může dát přednost Popelce před laserovými blesky.
Příběh vzal čert; horší je, že ve sci-fi rodině si X-Men nezajistil originální stylizaci. Batmanovi taky nikdo nevěří, ale okouzluje jednotným, osobitým stylem. Kdežto X-Men v úvodu „dokumentuje“ nacistické lágry, na konci naznačuje „pokračování příště“, a mezitím se od akce k akci zmítá v podivné všehochuti. Zlo má podobu naivních přízraků-loupežníků z Mrazíka; dobro usedá ve školních lavicích Beverly Hills; a závěrečná šachová partie skleněných figurek přichází z filmů pro ČT 2 - leč pozdě.
Zkrátka pár vteřin reklamy slíbí víc, než splní film: dětinsky asexuální, parodicky mírotvorný, rozmáchlý od telekinetiky po telepatii, a hlavně prostý humoru, jenž třeba batmanovskou řadu zpřístupní i komunitě, jež slizem pokrytá monstra domů nezve. Co vlastně mutanti celou dobu činí? Jednu odpověď dají mistři triků - kopou, létají, mění podobu - a jinou posměváček: podle hesla, že ten umí to a ten zas tohle, všichni dohromady spasí svět.
X-Men 1X-Men 2X-Men 3X-Men 4X-Men 5
