Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Haruki Murakami stvořil ženu, která nedokáže spát

  8:59aktualizováno  8:59
Když v roce 1989 napsal japonský spisovatel Haruki Murakami povídku Spánek, byl už slavný a v jeho vlasti i ve světě se začínalo mluvit o fenoménu Murakami. Teď je díky Odeonu a Murakamiho dvornímu překladateli Tomáši Jurkovičovi k mání i v češtině.

Haruki Murakami | foto: David Port

Tři roky před Spánkem vyšel jeho román Norské dřevo, autor měl tou dobou na kontě už i dvě literární ceny. Spánek byl původně součástí větší sbírky povídek Televizní lidé, v Evropě však už nějakou dobu postupně v různých jazycích vychází samostatně kvůli ilustracím a grafice německé umělkyně a tvůrkyně komiksů Kat Menschik. Není to jediná Murakamiho kniha, kterou Menschik ilustrovala, po ní doprovodila kresbami ještě další dvě autorova díla.

Krátký příběh, jenž má v českém vydání osmdesát stran, ale dvě desítky z nich tvoří celostránkové expresivní ilustrace, nevzbudil jen nadšení. Přestože je bravurní ukázkou magického realismu, někteří Murakamiho skalní fanoušci si stěžovali, že je příliš kafkovský a že má příliš otevřený závěr.

Od Mozarta k Dostojevskému

Autor popisuje situaci třicetileté ženy, která nemůže spát. Ne že by trpěla nějakou klasickou nespavostí nebo mohla jen dřímat, ona už sedmnáct dní nespí vůbec. Přesto její tělo funguje dál a ona neusíná ani se necítí vyčerpaná. Její vnímání reality se ovšem mění, jiný je i její pohled na muže a dítě. Právě těmito slovy o svých blízkých hrdinka mluví. Žádné zdrobněliny, žádná přítulná slova.

Spánek je shodně s dalším Murakamiho dílem i poctou klasické hudbě, zde konkrétně Mozartovi a Haydnovi. A také klasické literatuře, za temných nocí si žena čte Annu Kareninu. Místo manžela pak vnímá Vronského, odsouvá nákupy, aby nemusela se čtením přestat, dokonce odmítne i manželovu sexuální nabídku, kterou by dříve přivítala. Román přečte třikrát v rychlém sledu za sebou a objeví v něm netušené roviny. Murakami se pak zmiňuje i o Dostojevském, na nějž odkazuje často, zejména na jeho Bratry Karamazovy.

Čistý Murakamiho styl věcně popisuje, jaké je to nespat. Neptá se, zda je to medicínsky možné, ani jak se to vlastně jeho hrdince přihodilo, přesto lze v povídce zachytit znepokojivý podtón - jako by se nespící žena stávala zločincem, podílela se na něčem zakázaném či přinejmenším spikleneckém. Chodit v noci po domě hledat čokoládu a knihu, nebo se dokonce vydat ven do nočního města, kde všichni spí, jako by vyžadovalo vysvětlení. Které autor, zcela kafkovsky, nedává.

Autor:


Témata: Haruki Murakami




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.